Matyáš, významný představitel poklasické gotiky, se narodil okolo roku 1290 ve francouzském Arrasu. U nás je znám jako architekt, kameník a především jako první stavitel katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.
Před svým odchodem do Prahy, působil Matyáš u papežského dvora v Avignonu. Tady se s ním také setkává mladý markrabě Karel, který později pověřil Matyáše jeho největší stavbou. Tomu ale předcházela „Ex supernae providentia maiestatis“, bula vydaná Klementem VI. 30. dubna 1344. Tou byla povýšena pražská diecéze (založena 973) na arcidiecézi. Posledním pražským biskupem (1343–1344) a zároveň i prvním arcibiskupem (1344–1364) se tak stal Arnošt z Pardubic. Jakmile bylo rozhodnuto o stavbě nové trojlodní gotické katedrály, která by se stala místem posledního odpočinku českých panovníků, uložení korunovačních klenotů a sloužila jako hlavní svatyně pražské diecéze, pozval Karel Matyáše do Prahy. Stavbu takto monumentálně pojatého díla ale podpořil i velkolepý královský dar – urbura (desátek) ze všech stříbrných dolů. Základní kámen položil 21. listopadu 1344 osobně již slepý král Jan Lucemburský a jeho synové Karel a Jan Jindřich. V následujících osmi letech vystavěl Matyáš osm arkád vnitřního chóru, navazující části ochozu včetně pěti závěrových kaplí a celou východní část dlouhého chóru. Na Hradčanech k tomu účelu založil Matyáš vlastní stavební huť, která pracovala ještě čtyři roky po jeho smrti roku 1352. Poté ji včetně stavby katedrály i dělníků převzal Petr Parléř, který však původní Matyášovy plány výrazně obměnil. Stavba byla mnohokrát přerušena a dokončena až roku 1929.
-lgs-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
