Řeč bude o tzv. kruciátě, vojenské výpravě vyhlášené papežem proti pohanům, kacířům a vůbec proti všem nepřátelům křesťanstva. Vojáci na této výpravě nosili na štítech, pláštích či halenách kříže a před výpravou skládali slib. Křížových výprav vyhlásila církev hned několik a většina velkých výprav směřovala do Svaté země, ale 17. března roku 1420 se „dostalo té cti“ i husitským Čechám.
Zikmund Lucemburský (syn Karla IV.), římský a uherský král, se roku 1419 nechal zemským sněmem v Brně zvolit moravským markrabětem. Hned poté zamířil do Vratislavi, kam svolal vojska tehdejšího křesťanstva k potlačení kacířských Čechů. Po Zikmundově naléhání papež Martin V. 1. března 1420 ve Florencii vyhlásil křížovou výpravu proti všem husitským kacířům v Českých zemích. Nedlouho poté dal Zikmund ve Vratislavi popravit 23 odbojných měšťanů (4. 3.) a mučit a upálit pražského měšťana Jana Krásu za sympatie k husitům. Veřejné vyhlášení křížové výpravy papežským vyslancem Fernandem proběhlo ve Vratislavi 17. března 1420. V čele výpravy stanul Zikmund, který si činil po smrti bratra Václava IV. nárok na český trůn, a po jeho boku stanul výkvět tehdejší křesťanstva. Nepodařilo se jim však dobýt ani Prahu, ani vrch Vítkov, a už vůbec ne pokořit odbojné Čechy. To Zikmundovi ale nezabránilo nechat se 28. července 1420 Zikmund Lucemburský (syn Karla IV.), římský a uherský král, se roku 1419 nechal zemským sněmem v Brně zvolit moravským markrabětem. Hned poté zamířil do Vratislavi, kam svolal vojska tehdejšího křesťanstva k potlačení kacířských Čechů. Po Zikmundově naléhání papež Martin V. 1. března 1420 ve Florencii vyhlásil křížovou výpravu proti všem husitským kacířům v Českých zemích. Nedlouho poté dal Zikmund ve Vratislavi popravit 23 odbojných měšťanů (4. 3.) a mučit a upálit pražského měšťana Jana Krásu za sympatie k husitům. Veřejné vyhlášení křížové výpravy papežským vyslancem Fernandem proběhlo ve Vratislavi 17. března 1420. V čele výpravy stanul Zikmund, který si činil po smrti bratra Václava IV. nárok na český trůn, a po jeho boku stanul výkvět tehdejší křesťanstva. Nepodařilo se jim však dobýt ani Prahu, ani vrch Vítkov, a už vůbec ne pokořit odbojné Čechy. To Zikmundovi ale nezabránilo nechat se 28. července 1420 korunovat českým králem na Pražském hradě. Krátce poté ale musel neporobené Čechy narychlo opustit. V letech 1420 až 1430 bylo proti husitským Čechám vyhlášeno několik dalších kruciát, někde se uvádí až pět, ale dopadly stejně jako ta první.
Lucie Sládková
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
