V průběhu března a dubna roku 1645 Švédové dobývali moravská města jako na běžícím pásu. Jihlava se vzdala 11. března, Znojmo 12. a Lomnici vydrancovali 13. března. Bez větších problémů postoupili až do Dolních Rakous, kde oblehli Vídeň. Ta ale jejich náporu odolala, podobně jako Uherské Hradiště. Proto 17. dubna vyplenili alespoň Mikulov, odkud odvezli v 50 sudech knihovnu kardinála Ditrichštejna.
Švédskému tažení předcházela 6. března 1645 bitva u Jankova (Benešovsko), nejkrvavější střet třicetileté války na našem území mezi Švédy a císařskými vojsky generálů Hatzfeldta a Götze. Vítězství Švédů bylo přesvědčivé. Z celkem 17 000 císařských padly celé 4 000, Švédů o tisíc méně. Dohromady tedy šestkrát víc než na Bílé hoře (1620). Masakr uvolnil Švédům cestu na Moravu.
Zemím Koruny české ale třicetiletá válka zhola nic nepřinesla. Naopak, snížila populaci o 30–40 %, přišli jsme o Horní a Dolní Lužici, zpomalil se městský hospodářský vývoj a odvezeny byly uloupené sbírkové předměty mnoha měst. Navíc Vídeň nepadla, zato padla naděje na návrat české pobělohorské emigrace v čele s Janem Amosem Komenským.
-lgs-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
