Téměř čtvrtstoletí uběhlo od porážky sedláků, kteří již nechtěli dál dřít do úmoru na panském. Proto v mrazivém předjaří roku 1775, ozbrojeni klacky, kosami a dalším selským náčiním, vytáhli vyplenit zámek Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou, kde sídlila jejich vrchnost. Důvodem vzpoury byly fámy o zrušení roboty, které sedlákům prý jejich vrchnost tajila. Nepokoje vypukly na mnoha místech země.
Nepočetný houfec (asi 350 vzbouřenců) tu ale 24. března 1775 stanul tváří v tvář císařskému vojsku. Samo střetnutí netrvalo dlouho a jeho výsledek tomu odpovídal. Dva utopení sedláci, dva zabití a 72 zajatých. Na druhý den se ale před Chlumcem shromáždil početnější houfec povstalců. O jejich naivitě svědčí jejich dotaz na velitele císařského vojska, zda mohou vyplenit chlumecký zámek. Odpovědí bylo, že příštího dne jedna setnina vojáků na sedláky zaútočila a polovina druhé setniny je obešla, aby zabránila jejich útěku. V následující šarvátce 26. března 1775 byli zabiti dva vojáci a pět sedláků, 3 sedláci se utopili a 211 jich bylo zajato. Vzbouřence několik týdnů věznili a následně bylo sedm vůdců oběšeno. Další byli posláni na nucené práce a zbytek dostal výprask. Přesto nepokoje dosáhly svého. „Robotní patent“ Marie Terezie byl vydán již 13. srpna téhož roku a přinesl sedlákům značné úlevy. Nakonec bylo nevolnictví o šest let později v českých zemích zrušeno patentem císaře Josefa II., syna Marie Terezie. Tehdejší odhodlání sedláků dnes připomíná socha selského rebela na návrší Skalka před Chlumcem od sochaře Jakuba Obrovského, odhalená v roce 1938.
-JS-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.