Císař Leopold I. nebyl žádný lidumil. Přesto vydal v Pardubicích 28. června 1680 první robotní patent (Pardubitzer Pragmatica), který měl zmírnit už tak napjaté vztahy mezi vrchností a sedláky. Výnos byl však pány často porušován.
Za třicetileté války klesla česká populace o čtvrtinu, venkov byl zdecimovaný a zbylí sedláci měli odvádět neúměrně vysoké daně Vídni. Na krajinu udeřila epidemie moru a na společnost tvrdá rekatolizace. V roce 1679 se vídeňský dvůr uchýlil do Prahy, a tak se naskytla příležitost přednést císaři stížnosti na tvrdé zacházení. Císař sice petice od sedláků přijímal, ale vyhovět jim nechtěl. Naopak, poslal proti sedlákům vojsko, které tvrdě zakročilo. Byl sice nastolen klid, ale císaři bylo jasné, že robotní povinnosti bude muset zmírnit. Poté co před morem uprchl z Prahy do Pardubic, vydal úlevný patent. Snížil robotní povinnost na tři dny v týdnu (kromě mimořádných situací), zakázal šlechtě vybírat daně protiprávně, zvyšovat dávky a požadoval křesťanské zacházení s poddanými. Zakázal také práci o víkendech. Zajímavostí je, že patent začal platit na Moravě až od roku 1713. Bylo by však naivní se domnívat, že šlechta patent dodržovala. Nicméně to byl první krůček k osvícenským reformám Josefa II.
-aba-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
