„V boji od začátku do konce stáli čs. letci. Národ je zavázán této hrstce svých nejlepších synů. Obhájili svoje i naše jméno tam, kde jsme kdysi byli zcela neznámí...“ Co dodat? Snad jen, že k tomu, aby si někdo mohl v té době vytknout tento cíl a vydat se za jeho naplněním, bylo potřeba těch nejryzejších lidských vlastností.
Winston Churchill řekl 20. srpna 1940, že „na poli lidských konfl iktů nikdy nevděčilo tolik za tak mnoho tak málu“. A 13. května 1940 dodal: „Nemohu nabídnout nic než krev, dřinu, slzy a pot.“ Stalo se, 10. července 1940 začala bitva o Anglii, která patří mezi osudové bitvy druhé světové války. Nejúspěšnější českoslovenští stíhači v této bitvě byli Karel Kuttelwascher (20 sestřelů), Josef František (17), Alois Vašátko (15), František Peřina (12), Otto Smik (11) a řada dalších.
Aby se ale naši letci mohli zapojit do bojů o Anglii, musel nejprve v Londýně 12. července 1940 vzniknout tzv. Inspektorát československého letectva, který koordinoval postupy mezi exilovým Ministerstvem národní obrany a britským Ředitelstvím pro spolupráci spojeneckého letectva u Air Ministry. Krátce nato vznikla v Duxfordu 310. čs. stíhací peruť (№ 310 Fighter Squadron). Zakrátko se souhlasem vlády Spojeného království vznikla 310. československá stíhací peruť RAF, (zal. 12. 7. 1940, Duxford), 311. bombardovací (29. 7. 1940, Honington), 312. stíhací (5. 9. 1940, Duxford) a 313. stíhací (10. 5. 1941, Catterick). Mimo těchto sloužili českoslovenští vojáci i v dalších britských perutích a v jedné polské peruti.
Muž, který pět let vedl (do 19. 10. 1945) naše letectvo ve Velké Británii, A/M RNDr. Karel Janoušek, KCB (30. října 1893, Přerov – 27. října 1971, Praha), byl velitelem zmíněného Inspektorátu. 17. 5. 1945 byl povýšen do hodnosti Air Marshal (tuto hodnost získal jako jediný Čechoslovák). Nacisté mu doma uvěznili téměř celou rodinu, manželka a jedna sestra zahynuly v Osvětimi, jeden z bratrů v Buchenwaldu a dva ze švagrů na Pankráci. Po únoru 1948 byl zproštěn služby a po nezdařeném pokusu o emigraci 30. 4. 1948 v následném procesu 17. 6. 1948 odsouzen na 18 let těžkého žaláře. Prošel věznicemi na Borech, v Opavě, v Leopoldově a na Ruzyni a za údajný pokus o útěk z Borů byl odsouzen 28. 3. 1950 k doživotnímu žaláři. Z Ruzyně byl propuštěn na základě velké prezidentské amnestie 9. 5. 1960. Pracoval jako inventurník a tři dny před svými narozeninami, 27. října 1971, Air Marshal britského královského letectva a bývalý divizní generál československé armády umírá.
-lgs-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
