Český král a římský císař Karel IV. založil a vybudoval mnoho pražských památek. Jednou z méně známých a opomíjených je kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově. Jeho základní kámen byl položen a posvěcen arcibiskupem Arnoštem z Pardubic 18. září 1350.
Při výstavbě Nového Města pražského bylo Karlem IV. pamatováno také na ideu svatého města Jeruzaléma. Jeho nejvyšším bodem se stala hora Karlov, do té doby sloužící zemědělcům. Karel se tu rozhodl vybudovat kostel zasvěcený jeho patronovi, sv. Karlu Velikému, spolu s klášterem augustiniánů. Stavitel není znám, ale vzorem měl být zřejmě chrám v Cáchách, místo posledního odpočinku světce. Komplex se stavěl celých 27 let a váže se k němu i řada pověstí. Vysvěcení kostela obstaral Jan Očko z Vlašimi a slavnostního aktu se zúčastnil Karel IV. i se synem Václavem.
Další osudy kostela byly již méně poetické – zpustošení za husitských válek, opravy za Jagellonců, poničení po vpádu Pasovských a další škody v důsledku třicetileté války. Až v 17. a 18. století došlo k dalším opravám a úpravám, které daly objektu dnešní podobu. Chrám i klášter byly zrušeny za josefínských reforem roku 1785, část majetku byla rozprodána nebo rozdána. Z kláštera se stala městská chorobnice, v prosinci 1789 došlo k obnově chrámu. Ve 20. století sloužil objekt kláštera jako LDN, dnes je tu Muzeum Policie ČR. Chrám funguje jako samostatná duchovní správa.
Tomáš Kašička
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
