Myslíte si, že spekulativní prodej pozemků v souvislosti s výstavbou dálnic je „nešvar“ moderní doby? Mýlíte se. Vynikající český železniční inženýr Jan Perner (7. 9. 1815 – 10. 9. 1845), od jehož narození uplyne letos 7. září 200 let, je s trochu nadsázky ukázkou tehdejšího „konfliktu zájmů“.
Tento šikovný mladík totiž stojí u základů rozsáhlé modernizace monarchie v podobě výstavby železničních tratí. Vedl například stavbu úseku z Břeclavi do Brna, měl na starosti projekční práce v úseku Ostrava–Osvětim a významně se podílel na vytyčení trasy Olomouc–Praha. Ukázal se být velmi prozíravým, když spolu s příbuznými vsadil na nejdelší možné spojení Olomouc–Praha–Drážďany (jednalo se o nákup pozemků). Navzdory tomu, že to byla jedna ze sedmi uvažovaných variant, riskantní sázka mu vyšla a Pernerovi, coby vrchnímu inženýrovi státních drah, jistě spadl kámen ze srdce, když mu císař Ferdinand I. v roce 1842 veškeré plány na vedení trasy schválil. Musíme hluboce smeknout před tehdejšími staviteli, protože již za necelé tři roky byla tzv. Severní státní dráha mezi Prahou a Olomoucí v délce 250 km hotova a vlaky od 1. září 1845 přivážely první cestující na tehdejší nádraží Praha (dnešní Masarykovo). Byla to rakouským mocnářstvím první vlastněná železniční trať z postupně vznikajících páteřních tras, dnes patří pod tzv. III. koridor. Jan Perner si ale nové trati příliš dlouho neužil. Zhruba týden po zahájení provozu se nešťastnou náhodou u Chocně těžce zranil cestou vlakem z Moravy a dva dny po svých třicátých narozeninách v Pardubicích umírá. -babok-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
