Nejdříve babička a poté vnuk, oba dva byli zavražděni na příkaz svých bližních, a přesto vešli do našich dějin jako jedni z prvních světců. 16. září 920 (též 921 nebo 927) byla na Tetíně uškrcena sv. Ludmila, manželka knížete Bořivoje a babička sv. Václava, na příkaz své snachy Drahomíry. 28. září 935 zabili sv. Václava na pokyn jeho bratra Boleslava I.
Násilné odstraňování protivníků bylo v raném středověku běžným politickým nástrojem. Konfl ikt mezi Ludmilou a Drahomírou zřejmě souvisel s vývojem mocenské situace mezi Bavorskem a Saskem, ale i společenským postavením, kdy po smrti syna Vratislava došlo k rozdělení moci mezi ni a její snachu. Podle legendy byla rituálně zavražděna severskými Vikingy Tunnou a Gommonem, družiníky kněžny Drahomíry. Nesměla být prolita její krev, aby nemohla být prohlášena za svatou. Přesto byla již v 11. století svatořečena. Ač byla vychována jako pohanka, za svého života významně přispěla k základům křesťanství v Čechách, a tím také k moci Přemyslovců. Mladý kníže Václav nechal její ostatky převézt roku 925 do kostela sv. Jiří na Pražském hradě a pokračoval v šíření křesťanské víry až do své násilné smrti. Jeho svatořečení na sebe nedalo dlouho čekat a kult svatého Václava i Ludmily žije dodnes.
-aba-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
