Snad každý z nás si osvojil ve svém hovorovém slovníku slova, která mu pomáhají v různých životních situacích vyjádřit popis daného děje. Ne vždy ale užíváme správné příměry. Pro tento případ jsme si dovolili nabídnout vám seriál o některých obecně oblíbených slovech a úslovích, u nichž zapátráme po jejich původním významu.
AHOJ – tento oblíbený neformální pozdrav má hned několik verzí původu. Jeden říká, že je to zkratka slov „Ad honorem Jesu“ (Ke slávě Ježíše!), kterou volali v latině zběhlí námořníci. Další pak připomíná anglické označení pro menší nákladní loď – „a hoy“. Zní to pravděpodobněji, protože ahoj se v angličtině píše vždy s ypsilon na konci – ahoy. Třetí verze zmiňuje citoslovce, kterým někteří angličtí honáci popoháněli voly. Druhá ale asi bude ta správná. Proč se však my suchozemci zdravíme pozdravem námořníků? Za vším budou nejspíš vodáci, okouzlení romantikou volání vodních dálek, cákající se na našich řekách v naději, že hladina řeky jim to dovolí. Pozdravit je však někdo jinak než ahoj, byl za paďoura. Vynálezce telefonu Bell chtěl dokonce „ahoj“ za běžný telefonní pozdrav, ale předběhl ho konkurent Edison se svým „hallo“.
BRAJGL – jinak také nepořádek, vděčí za své označení muži jménem Pieter Brueghel, který žil v 16. století. Byl jedním z nejslavnějších renesančních vlámských malířů, jehož obrazy se doslova hemžily postavami a symbolickými významy. Své dílo vytvořil během 12 let a nadchl i císaře Rudolfa II. Zachovalo se ale pouhých 45 maleb, protože malíř prý před svou smrtí nařídil manželce, aby velkou část jeho díla spálila. Proto pokud se budete chtít pokochat pohledem na obraz, na kterém je pěkný brajgl, navštivte Lobkovický palác na Pražském hradě (Senoseč z cyklu Ročních období).
ODKRÁGLOVAT – připravit někoho o život. Výraz pochází z německého abkrageln (odstranit, odpravit, oddělat, zabít) a slova Kragen (hrdlo, krk, obojek, límec, límeček), protože kat odsouzeným před popravou řezal límec, aby mu při sekání hlavy nepřekážel. Ukázkou pražského kráglování je 5. duben 1614, kdy dvěma vrahům byly před Novoměstskou radnicí sedřeny ze zad tři pruhy kůže a před radnicí Staroměstskou či domem zavražděného řezání pokračovalo. Poté jim kat rval rozžhavenými kleštěmi maso z prsou, uťal pravice a kleštěmi připálil pahýly, aby nevykrváceli moc brzy. Následně byli lámáni kolem, rozčtvrceni, pověšeni na šibenici, po částech, a uťaté ruce byly přibity na pranýř na Koňském trhu. Co by tomu asi říkali dnešní vrazi? Pokračování příště…
-lgs-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
