Podívat se do pomyslného šatníku Ludvíka Svobody, těžko byste hledali rozmanitější soubor uniforem a prezidentských obleků, které nosil za svého života jeden člověk. Při troše fantazie by se mohly mezi sebou z ideového hlediska některé kousky klidně i poprat…
Uniformy monarchie (asi 2 měsíce), československých legií, demokratického Československa a 1. čs. armádního sboru v SSSR patří k těm blyštivějším v pomyslné skříni a tvoří kulisy „nudného“ příběhu vojáka, úspěšného velitele a jednoho z tvůrců moderní armády demokratického Československa. Od roku 1945 navzdory přibývajícímu lesku na výložkách to šlo z pomyslného kopce. Nechal se zlákat do osidel nastupujícího vlivu SSSR a po komunistickém převratu v roce 1948 vstoupil do KSČ. V pozici ministra obrany se stal nepřímou součástí čistek, které se také dotkly jeho osobně i jeho blízké rodiny. Mezi lidmi byl oblíbený a do centra dění „vyplouvá“ (na návrh Dubčeka) během Pražského jara roku 1968 jako první komunistický prezident zvolený tajnou volbou. Navzdory některým osobním protestům proti okupaci a jejím důsledkům se mu nepovedlo vývoj zvrátit a zejména svým druhým funkčním obdobím 1973–1975 (nemoc) se stává smutným reprezentantem normalizace. Ludvík Svoboda se narodil 25. listopadu 1895 v Hroznatíně na Vysočině a zemřel v roce 1979 v Praze.
- Babok -
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
