Je jaro roku 1945. Druhá světová válka v Evropě se chýlí ke konci. Z Prahy vyjíždí 15. dubna kolona nákladních aut na jih, naložených bednami. Poslání je přísně tajné. Měsíc nato již začínají československé úřady pátrat po německém okupačním archivu.
Takzvaný Štěchovický archiv, nebo chcete-li také Frankův archiv, byl uložen nad Štěchovickou přehradou v rokli Dušno (uvádí se také rokle Závist). Archiv měl obsahovat vrcholně důležité dokumenty, spisy úřadu říšského protektora, záznamy SS v Protektorátu, přísně tajné zprávy z gestapa, citlivé informace o nacistech, kolaborantech a tajných agentech, včetně soupisu pokladů uložených na našich zámcích, a to včetně korunovačních klenotů. V zimě 1946 skupina amerických vojáků vstupuje 11. února do štoly s uloženým archivem a bez vědomí československých úřadů odváží bedny do Frankfurtu nad Mohanem. Teprve příští den vypukl poprask a až počátkem března byly bedny vráceny našim úřadům zpět. Co bylo jejich obsahem, neví s jistotou nikdo. Nenašel se totiž soupis věcí, podle kterého by se dalo ověřit, zda něco chybí. Pokud si Američané něco ponechali, a zcela jistě ponechali, co to bylo? Co když dokonce původní obsah nahradili jiným? Rokle u Štěchovic skrývají dál mnohá tajemství, včetně údajného Štěchovického pokladu. Spiklenecké teorie dokonce koketují s myšlenkou o Jantarové komnatě, kterou nacisté ukořistili při svém tažení do Ruska. Odtud je už jen krůček k nacistickým plánům tajných zbraní. Řada „zlatokopů“ se také domnívá, že se jedná o poklad. Jisté ale je, že Štěchovický poklad zatím nikdo nenašel.
Marie Kulinkovská
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
