Duben 2016

05.04.2016 | 17:35

28. dubna 976 (1040 let)

V listině z jednání v sídle mohučského arcibiskupa Willigise, které se uskutečnilo 28. dubna 976, je vedle nového pražského biskupa Dětmara zmíněn i záhadný biskup moravský. Jeho jméno sice není uvedeno, listina nicméně dokazuje existenci samostatné moravské diecéze.

13. dubna 1271 (745 let)

Český král Přemysl Otakar II. se svým vojskem napadl Uhry. Početně slabší uherské vojsko porazil v bitvě mezi řekami Ráb a Litavou 21. května. Nicméně krátce poté byl nucen tažení ukončit a své vojsko rozpustit kvůli problémům se zásobováním.

4. dubna 1291 (725 let)

Ráno před východem slunce Město pražské vyhořelo. Dle zdrojů ničivý oheň pozřel vše, aniž by zůstal jediný dům. Král Václav II. nařídil město znovu vystavět, vyhlásil „daňové prázdniny“ a další úlevy, aby „měšťané po ztrátě majetku neklesali na mysli“. Podobná situace se odehrála také 25. dubna 1136, tedy o 155 let dříve.

24. dubna 1296 (720 let)

Vladislav I. Lokýtek z rodu Piastovců byl v roce 1292 nucen přijmout svá knížectví v léno od českého krále Václava II. Až v roce 1296 získal na základě testamentu Velkopolsko a Gdaňské Pomoří. Polským králem byl korunován až v roce 1320.

14. dubna 1316 (700 let)

Velký požár Starého Města pražského, který postihl i Pražský hrad, vzešel z židovské ulice z domu žida Löwiho Nathana. Hrad se stal neobyvatelným a královna Eliška Přemyslovna se uchýlila dočasně na Křivoklát. Po požáru došlo k mohutným přestavbám (např. kaple sv. Anny).

3. dubna 1361 (655 let)

Pražané dali v pytli utopit kněze Martina Cinka, svrhnuvše ho z Kamenného mostu do Vltavy. Most byl v té době ještě bez výzdoby, přesto byl v místě činu vztyčen kříž. Ovšem i kříž měl pohnutý osud. V r. 1419 byl hozen do Vltavy husity, později přívrženci Alžběty Stuartovny a naposledy v r. 1648 Švédy.

7. dubna 1371 (645 let)

Velikonoční pondělí trávil Karel IV. zajímavě. Jednou velmi formálně, když byl spolu s Annou Svídnickou (jeho třetí žena) v Římě korunován římským císařem (1355), a jindy se třeba jen bavil, jako například roku 1371, když dle legendy jeho poslední statná manželka Alžběta Pomořanská jako kratochvíli podkovu roztáhla a zlámala.

duben 1421 (595 let)

Jan Žižka nechal vojensky zlikvidovat táborské pikarty (adamity), když předtím potlačil vzpouru pikartů ve vlastním vojsku. Na Klokotech u Tábora bylo na 60 předáků chudiny se zajatým knězem Petrem Kánišem upáleno. Druhý vůdce, Martin Húska, byl na cestě na Moravu zajat a 21. srpna v Roudnici upálen v sudu.

19. dubna 1421 (595 let)

V sobotu před sv. Jiřím husité oblehli město Kolín a začali ho dobývat. Město se ze strachu před pleněním dobrovolně vzdalo. Husité město ušetřili, ale vypálili dominikánský klášter a mnichy spolu s děkanem Hynkem z Ronova upálili před Kouřimskou branou.

26. dubna 1476 (540 let)

V Plzni byla dokončena Statuta arcibiskupa Arnošta z Pardubic (Statuta Arnesti). Tento zákoník je nejstarším dochovaným dokumentem vytištěným na českém území. Tři dochované exempláře vlastní knihovna Metropolitní kapituly v Praze, knihovna Kongresu ve Washingtonu a Národní knihovna ČR.

26. dubna 1616 (400 let)

Jan Amos Komenský byl vysvěcen na kazatele. Poté odešel do Fulneku, kde působil jako rektor tamější školy a kazatel jednoty bratrské. V této době psal spis „Listové do nebe“. Zde poznal i svou první ženu Magdalénu Vizovskou, která se svými dvěma dětmi později zemřela na mor.

5. dubna 1621 (395 let)

V politickém procesu s českými pány byly komisí po velmi krátkém líčení a podané žalobě zveřejněny první rozsudky trestu smrti. Kat Mydlář přibil šest černých tabulek v češtině a němčině se jmény odsouzených na šibenice. Postupně v dubnu a květnu přibývaly další rozsudky, celkem jich nakonec bylo 51.

29. dubna 1656 (360 let)

Od Švédů bylo dobyto zpět polské Lešno a následným požárem v jeho popelu skončil téměř celý majetek J. A. Komenského včetně jeho nejcennějších rukopisů (např. Česko-latinský slovník, část Pansofie aj.). Komenský jako „kolaborant“ prchl a našel útočiště v Amsterdamu u Louise De Geera.

10. dubna 1766 (250 let)

Poddaní ze 137 vesnic na Těšínsku odmítli konat své robotní povinnosti a mnozí své vesnice opustili. Postupně se k nim přidali i sedláci z frýdeckého a fryštátského panství a z Opavska. Od státních úřadů i císařovny požadovali snížení svých povinností a ochranu před útlakem ze strany vrchnosti. Nepokoje trvaly až do konce roku 1767.

6. dubna 1786 (230 let)

Císař Josef II. povolil založení Vlasteneckého divadla, pověstné Boudy, na dnešním Václavském náměstí. Kolem Boudy tak vznikla první generace českých dramatiků (V. Thám, P. Šedivý, A. J. Zíma) a herců. Od 8. července 1786 do června 1789 se zde hrála pravidelná česká divadelní představení.

17. dubna 1826 (190 let)

Narodil se Vojta Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, významný český vlastenec, národopisec, mecenáš a zapálený bojovník za pokrok (zemřel 2. 9. 1894). Propagoval také emancipaci žen, vybudoval Náprstkovo muzeum a v roce 1888 společně s Vilémem Kurzem založil Klub českých turistů.

13. dubna 1901 (115 let)

Vzniká vedle Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění nová instituce Moderní galerie Království českého, jako soukromý majetek věnovaný císařem Františkem Josefem I. Stojí u základu sbírek moderního českého umění 20. století. Galerie a Obrazárna jsou přímými předchůdci Národní galerie.

4. dubna 1911 (105 let)

V Praze se narodil Václav Cafourek, známý pod svým nejslavnějším pseudonymem jako Čtvrtek. Autor mnoha pohádek a postaviček, z nichž asi nejoblíbenější jsou díky televiznímu zpracování Křemílek a Vochomůrka, Rumcajs, Manka, Cipísek, víla Amálka, maková panenka a motýl Emanuel aj.

28. dubna 1911 (105 let)

Ve Vysokém Mýtě se narodila operní pěvkyně Maria Tauberová, po studiích ve Vídni sopranistka Národního divadla (1936–1973). Vynikající představitelka ženských rolí (Zuzana – Figarova svatba, Violeta – La traviata, Gilda – Rigoletto, Barča – Hubička aj.) zemřela 16. ledna 2003.

18. dubna 1966 (50 let)

Československo získalo svého prvního Oscara. Nejlepším neanglicky mluveným filmem roku 1965 se stal Obchod na korze režisérů Jána Kadára a Elmara Klose, natočený na motivy novely spisovatele Ladislava Grosmana, s Idou Kamińskou v hlavní roli.

zpět

Duben 2016

Děkujeme za Vaši odpověď,

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.