Necelý rok po upálení mistra Jana Husa byla v Kostnici připravena hranice pro dalšího Čecha. Poslední rok Jeronýmova života se nesl v duchu boje o nejlepšího přítele, útěku, zatčení, „zrady“ svých původních myšlenek, soudního procesu a nakonec smrti upálením.
Čtyřnásobný mistr svobodných umění (Sorbonna, Heidelberg, Kolín n. Rýnem a Praha) se v dubnu 1415 ohlásil kostnickému koncilu k veřejnému slyšení, aby pomohl svému příteli Janu Husovi. Varován před zatčením se pokusil o útěk do vlasti, ale 23. 5. 1415 byl dostižen u hranic království, zatčen a dopraven zpět do kostnického žaláře. Často byl vyslýchán a mučen, aby se zřekl kacířských myšlenek. Před vidinou smrti v září 1415 odmítl učení Viklefovo a Husovo a měl být propuštěn. V únoru 1416 byl však opět obviněn z hlásání kacířského učení a dalších přestupků proti církvi. Žádal veřejné slyšení, které bylo stanoveno na 23. května 1416. Ve své obhajovací řeči během pěti dnů dle svědectví Itala Braccioliniho vystupoval přesvědčivě, moudře a vtipně. Jeroným vysvětloval své životní, filozofické i teologické postuláty, zastával se učení Husova a poukazoval na jeho nespravedlivé odsouzení. To nemohlo dobře dopadnout. Po dalších dvou dnech vynesl koncil rozsudek – Jeroným byl shledán vinným a 30. května 1416 byl upálen na stejném místě jako Hus.
-liban-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
