Strážci českých hor - Krakonoš, Radegast, Rampušák

21.12.2015 | 17:06
Socha Krakonoše

Podle pověstí se o naše hory starají nadpřirození ochránci a duchové. Původ mají různorodý, někteří z nich však zlidověli natolik, že se stali běžnou součástí naší nejen literární tradice. Vyprávění o nich můžeme začít třeba podle abecedy.

Lesnaté pohoří Beskyd se rozkládá jak na severovýchodní Moravě v oblasti Valašsko a v přilehlé části českého Slezska, tak v jižním Polsku, na severním Slovensku v části Oravy a v západní části Ukrajiny. Nejvyšším vrcholem v pohořích beskydského typu je Babia hora (1 725 m) v Oravských Beskydech, jiné zdroje uvádějí jako nejvyšší horu beskydských pohoří Hoverlu (2 061 m) ležící na jihozápadě Ukrajiny. Ochránce těchto hor je nám dobře známý Radegast, západoslovanský bůh pohostinnosti, plodnosti a úrody, spojovaný s válkou a Sluncem. Božstvo tohoto jména, které uctívali pohanští Slované, je historicky doloženo. Vrchovina Brdy je částí širšího celku Brdská vrchovina, jejímž nejvyšším bodem je Tok s 865 m n. m., jenž je současně nejvyšším přirozeným vrcholem středních Čech. Mytickým strážcem je Fabián, podle pověsti původně rytíř, kterého proklela bývalá milenka a nechala zmizet i jeho hrad na kopci Velká Baba. Po něm tam zůstalo pouze tzv. Fabiánovo lože. Je to duch dobrý, pouze občas poškádlí nějakého turistu. Vládcem Českého lesa, členité vrchoviny podél česko-německé hranice, je lesní duch dvou tváří (černé a bílé) zvaný Nikl (německy Nippel). Býval patronem sklářů a dřevařů, dobrým pomáhal a zlé trestal. Časem byl pozapomenut, ale místní obyvatelé se snaží vzkřísit jeho příběh. Český ráj je území ve středním Pojizeří, které vyniká vysokou koncentrací přírodních i historických památek. Zde se prý vyskytoval skřítek Pelíšek, který byl ochráncem Prachovských skal. Horským duchem, vládcem a strážcem Jeseníků je Praděd (německy Altvater). Je po něm pojmenovaná nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a Moravy a bylinné likéry. Praděd je nejčastěji zobrazován jako stařec s dlouhým bílým vousem, ale zjevuje se i v jiných podobách, například jako lesník nebo pasáček. Podle legend je spravedlivý, oceňuje dobrotu a má spadeno na zlé lidi. Dle místní pověsti je Praděd jeden z prapředků místních horalů, který neodešel na věčnost, ale zůstal na světě, aby chránil své potomstvo. Jizerské hory jsou nejsevernějším pohořím Česka nazvané podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, což je nejvyšší hora české části hor. Jeho podstatná část se nachází v Polsku, kde také leží nejvyšší vrchol celých Jizerských hor, kterým je Wysoka Kopa (1 126 m). Strážce těchto hor se nazývá Muhu a vyčarovali ho vládci sousedních pohoří Krakonoš a Rampušák. Měl dbát na to, aby „lid v jeho kraji byl pracovitý a spravedlivý, aby chudým křivditi nedal a ve vzájemné lásce žil, nespravedlnost a panovačnost aby trestal a zemi řádně obdělával“. Nazván byl podle houkání sovy, které znělo „muhúúú“. Naše nejznámější hory Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a celého masivu Sudet. Nejvyšší horou je Sněžka (1 603 m). Střeží je náš nejznámější bájný duch Krakonoš nebo též Rýbrcoul, který v různých podobách chrání celé Krkonoše před chamtivými hledači pokladů, pytláky a dalšími nenechavci. Krušné hory, dříve též Rudohoří, se táhnou podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes, skřet chránící pohoří před nenechavci, loupežníky a lidmi, kteří mu škodí. Aby měl klid, mění se v poslední době dost často v bludný kámen či statné skály, protože jej lidé svou činností v horách ruší. Novohradské hory se nacházejí na hranicích Česka a Rakouska. Jejich ochránce a vládce se jmenuje Hejmon, též Hejmor. Pověsti o něm pocházejí především z Vitorazska. Podle situace, ve které se rozhodl zasáhnout, bere na sebe rozličnou podobu od větru, bouřky a jiných přírodních živlů, dále přes ptáky a jiná zvířata až po podobu lidskou. Trestá křivdy a páchané zlo, zvláště spadeno má na pytláky. Naproti tomu nezřídka pomáhá potřebným. Orlické hory jsou pohořím v severovýchodních Čechách, při hranici s polským Kladskem. Nejvyšším vrcholem je Velká Deštná, 1 115 m n. m. Jejich duchem a ochráncem je Rampušák, který je odpovědný za počasí, je patronem sportovců a Horské služby a vládne nad horami v zimě, zatímco v létě přebírá vládu princezna Kačenka, která chrání přírodu a má blíže k dětem, k nimž promlouvá hlavně v pohádkách. Jako postava byl vymyšlen Jiřím Dvořákem, redaktorem Československého rozhlasu a časopisu Turista, v roce 1962 pro rozhlasový pořad o Orlických horách v cyklu Kam na dovolenou. Na závěr přidám i jednoho obra jménem Kober, který kdysi dávno žil ve Slavkovském (dříve Císařském) lese a pomohl ke štěstí statečnému mládenci Markušovi v podobě jeho milované nevěsty Warburgy. Myslím, že české hory a jejich obyvatelé mohou klidně spát, neb jejich ochránci nad nimi bdí ve dne v noci.


Socha Praděda v Malé Morávce
foto © Wikimedia Commons, Honza Groh Socha Radegasta na hoře Radhošť
foto © Wikimedia Commons, Grafomann Socha Rampušáka v Orlických horách
foto © Galerie Abakuk – www.abakuk.cz


tento článek najdete ve vydání: KAM na výlet Zima 2015/2016

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Nyní na Google Play
Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.