Před 625 lety, na den sv. Lukáše 18. 10. 1389, Mistr Matěj z Janova musel se dvěma přívrženci svými veřejně v Chrámě sv. Víta odvolat učení svoje. Byl to triumf odpůrců tradice milíčovské, ale zároveň povzbuzení všech k novému boji, z něhož vzešlo hnutí husitské.
Mistr Jan Hus se narodil mezi lety 1369–1373 v jihočeském Husinci. Původně římskokatolický kněz, ovlivněný učením Jana Vyklefa, vstoupil do světových dějin jako reformátor církve, který o celé jedno století předběhl své následníky Martina Luthera, Jana Kalvína či Ulricha Zwingliho. Od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem. Roku 1411 ho katolická církev označila za kacíře, jeho učení za herezi, byl exkomunikován a v červnu 1412 klatbou z Prahy vykázán. Před 600 lety, 11. října 1414, se vydal do Kostnice, kde se měl hájit před 16. ekumenickým koncilem (5. 11. 1414 – 22. 4. 1418). Ten svolal papež Jan XXIII. s cílem ukončit papežské schizma (trojpapežství), věroučné problémy a reformovat pořádky v církvi. Koncil Husa odsoudil jako kacíře a vydal světské moci, jež rozhodla o jeho upálení na hranici 6. července 1415. V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Husovy, a uznal jej za reformátora církve. Pravoslavná církev přijala Husa za svatého mučedníka stejně jako Jeronýma Pražského (upálen v Kostnici 30. dubna 1416). Město Kostnice vyhlásilo rok 2015 „Rokem spravedlnosti“, jako poctu českému teologu Janu Husovi.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
