(385 let)
Poté co se 19. února 1631 v Pirně sešli zástupci pobělohorských exulantů, byla vypracována petice pro sjezd říšských protestantských stavů v Lipsku. Nedlouho nato šlechtici Elsnicové, z Rýzmberka, Pfefferkorn, Světlík, z Rýzmburku, Biskupic, Mladota ze Solopisk a Laubský z Lub s dalšími exulanty vytáhli se saskou armádou do Čech. Věřili, že definitivně.
Sasové se hnuli ze Zhořelce dvěma směry pod velením Jana Jiřího z Arnimu (1583–1641), saského polního maršála. Počátkem listopadu 1631 obsadili Šluknov a Děčín. Druhý proud překročil Nakléřov, obsadil Teplice, Litoměřice a vydrancoval Ústí nad Labem. Spojená armáda následně postupovala ku Praze. Již 14. listopadu obsadila Slaný a na druhý den stála na bělohorské pláni. Praha opuštěná vší vrchností, úřednictvem i těmi, co měli kam utéci, se Arnimovi poddala. Krátkého trvání však měla nová vláda a stejně dlouho platila i její náboženská opatření. Vstřícnost k vracejícím se exulantům nezavládla všude a po návratu Valdštejna do čela císařského vojska přišel i rozhodný zvrat na válečném poli. Stažení Sasů z Čech na sebe nedalo dlouho čekat. Odpoledne 25. května 1632 již byla Praha opět dobyta zpět císařskými – katolickými vojsky.
foto © Wikimedia Commons, Branibor Jan Jiří z Arnimu
Antonín Fridrich
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
