Je těžké si dnes představit Malou Stranu jako neohrazené podhradí bez městských výsad, které bylo přímo závislé na vzestupech a pádech Hradčan. Možná to nevíte, ale na jejím dnešním území bývalo hned několik vesnic: Újezd, Trávník, Nebovidy, Obora, Na Písku nebo U Brusky. Teprve roku 1257 za Přemysla Otakara II. tu bylo založeno, po Starém Městě, druhé hrazené královské město – Nové Město pod Hradem pražským, později Menší Město pražské a od 17. století Malá Strana.
Otakarovo město mělo šest bran. Píseckou (v dnešní Valdštejnské ulici), fortnu u kláštera sv. Tomáše, bránu u mostu přes Vltavu (u Karlova mostu), fortnu k Vltavě (mezi domem Saským a lázní), bránu Újezdskou (v dnes Karmelitské ulici) a bránu Hořejší či Strahovskou (později Černá branka někde uprostřed nynější Nerudovy ulice). Po velkém rozkvětu, kterého se městu dostalo za Karla IV. a jeho syna Václava IV., bylo počátkem husitských válek (1420) vypáleno, a dokonce opuštěno. Až roku 1437 dal císař Zikmund po tři dny Prahou hlásit, aby se sem bývalí majitelé domů vrátili do roka a do dne. Kozinovské zvolání zabralo, přesto se takřka nestavělo. Až za vlády Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského domů přibylo. Roku 1507 se Malostranským dostalo privilegia jmenování konšelů králem, čímž se stali skutečným městem, ale výběr cla v městských branách zůstal v držení Staroměstských, což změnila až pozdější soudní pře. Přišel rozkvět, ale také požáry, jako byl ten z roku 1503. Největší z nich vypukl před 560 lety, 2. června 1541. Oheň vznikl na půdě domu Bašta, rychle se rozšířil k Písecké bráně a do dnešní Nerudovy ulice. Když se vzňala suchá tráva na valech, oheň přeskočil i na Hrad. Uhořelo asi 50 lidí, shořela většina domů, část Hradu a s ním shořely i zemské desky (předchůdce pozemkových knih). Toho později, roku 1547, zneužil Ferdinand I. (Krvavý sněm na Hradě pražském), ale to je už jiný příběh.
Josef Grof
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
