Česká republika, Česko, dříve také Švejkoslovensko či Krizechstán, jinak stát historicky zasazený do srdce Evropy, má svá nej i nej. Na západě sousedí s Německem (810 km), na severu s Polskem (762 km), na východě se Slovenskem (252 km) a na jihu s Rakouskem (466 km). Rozkládá se na území tří historických zemí – Čech, Moravy a části Slezska, na ploše 78 867 km2, kde podle posledních odhadů z 1. 1. letošního roku žije 10 251 274 obyvatel. Z toho je o 234 000 více žen než mužů.  
Názvy a jména…
Nejdelší název má Nová Ves u Nového Města na Moravě a nejkratší mají shodně město Aš a obec Eš na Pelhřimovsku. Průměrná délka názvu obcí je 8,77 znaku a nejdelší jednoslovný název má obec Prostředkovice (okr. Jihlava). Nejdelšími dvouslovnými názvy se honosí Střelskohoštická a Svatogothardská Lhota. Nejčastějším názvem obcí je Nová Ves (62), Lhota (31), Lhotka (28), Chlumec a Petrovice (obě 25), tedy bez přívlastku. Nejčastějšími slovy mezi místními názvy jsou Horní (263), nad (248), Dolní (247), Lhota (234), u (183), Nová (155), Ves (145), Nové (93), Újezd (84) a Nový (70). Když vyškrtáme přídavná jména, předložky a ponecháme jen holá vlastní jména, zvítězí bezkonkurenčně Lhota, pak dlouho nic a následují Ves (145), Újezd (84), Město (56), Předměstí (54), Lhotka (48), Voda (39), Dvory (35) a Petrovice (35). Jen pro doplnění a inspiraci radních, nejdelší česká slova jsou nejneobhospodařovávatelnější nebo nejnevykrystalizovávatelnější, což psát den co den do adresy například své firmy by bylo něco. Nejdelší místopisný přívlastek v ČR je moravskobudějovický (19 znaků) a valašskomeziříčský (18 znaků).

Geografické zajímavosti
Vzdálenost mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem státního území je 493 km, mezi nejsevernějším a nejjižnějším 278 km, nejmenší šířka je 143 km mezi Mikulovem a Králíky. Nejkratší vzdálenost k moři měří 298 km, což je spojnice Šluknovského výběžku a Štětínského zálivu na Baltu. Podíl orné půdy na celkové rozloze je 38,5 %, lesů 33,6 % a chráněných území 15,8 %. Škoda jen, že nevíme, kolik procent zastavěné plochy zabírají všechny ty sklady, supermarkety, překladiště a další objekty jako montážní haly a podobné „cizácké“ nesmysly.
Nejvyšší hora je Sněžka 1 602 m n. m., nejrozsáhlejší pohoří (rozlohou) Českomoravská vrchovina (11 752 km2), nejrozsáhlejší pánev je Třeboňská, která má rozlohu 1 360 km2. Nejnižší bod (přírodní) je hladina Labe u Hřenska se 115 m n. m. a nejdelší řeka u nás je Vltava, která měří 430,2 km (někdo uvádí 433 km). Nejdelší souvislý vodní tok je tok Labe-Vltava v délce 539,5 km a nejdelší řeka pramenící na území ČR je opět Labe (Elbe), 1 165 km (správně Labe-Vltava – 1 346 km), a stejně tak nejvodnatější (308 m3/s u Hřenska). Nejvýše pramenící řekou je Úpa s prameništěm ve výšce 1 432 m n. m., největší vodní nádrží (plochou) Lipno  (4 870 ha), největší vodní nádrží co do objemu je Orlík  (717 mil. m3) a nejvyšší přehradní nádrží Dalešice (99,5 m).
Největší rybník je Rožmberk (489 ha – 4,89 km2), nejhlubší Staňkovský (14,5 m), největší jezero Černé na Šumavě (18,4 ha), kde se nachází také nejhlubší místo (39,8 m). Nejmladší jezero je Mladotické (vzniklo sesuvem 25. 5. 1872), největší rašelinné jezírko je Chalupské jezírko v Chalupské slati na Šumavě (1,3 ha) a nejteplejší minerální pramen má Karlovarské vřídlo (72 °C). Nejvyšší vodopád je Pančavský (Krkonoše – 145 m), nejvodnatější Mumlavský s průměrným průtokem 800 litrů za sekundu (0,8 m3/s) a nejvyšší podzemní vodopád i nejmohutnější krasové propadání má Rudické propadání na Jedovnickém potoce v Moravském krasu.
 Největší národní park je Šumava (685 km2), největší chráněná krajinná oblast jsou Beskydy (1 160 km2) a nejstarší přírodní rezervací je Žofínský prales v Novohradských horách (1 838). Největší pískovcový most, to je Pravčická brána (šířka oblouku 25 a výška 21 m), největší v Evropě. Největší pískovcové skalní město jsou Adršpašsko-teplické skály (28 km2), nejmohutnější balvan je Dědek u Žihle (výška 6 a šířka 12 m). Největší bludný balvan najdete u Kunčice (Ostrava); doputoval k nám ze Skandinávie a váží 16,5 tuny. Nejvyšší absolutní naměřená teplota byla +40,2 °C v Praze-Uhříněvsi (27. 7. 1983) a nejnižší –42,2 °C, naměřená v Litvínovicích u Českých Budějovic (11. 2. 1929). Průměrná roční teplota nejvyšší u nás je +9,5 a nejnižší +0,2 °C. Další někdy příště, až si právě přečtené nejprve zapamatujete.  
Alois Rula