Řezno, česká brána na západ

01.01.2010 | 01:01
Řezno, česká brána na západ

Regensburg, česky Řezno, je čtvrtým největším bavorským městem. Založen byl nedaleko soutoku řek Řezná (Regen) a Dunaje, v nadmořské výšce 326–471 m. Z Bavorského lesa to sem máme, co by kamenem dohodil, a ani v minulosti tomu nebylo jinak.

Původně keltské středisko (Radasbona), později Ratisbona, bylo kolem roku 70 obsazeno Římany. Ti tu založili vojenský tábor pro kohortu, který císař Marcus Aurelius roku 179   rozšířil na tábor pro legii a nazval Castra Regina (pevnost na řece Regen). Ve 4. století byla pevnost zničena Germány a počátkem 6. století se tu usídlil kmen Bavorů, kteří v 7.  století přijali křesťanství, ale jejich vládu o půl století později ukončil Karel Veliký. Řezno se zanedlouho změnilo v sídelní město vládců východofranské říše.
Unikátní památkou je zdejší Steinerne Brücke (Kamenný most 1135–1146), který byl vzorem dalším mostům (Londýn, Avignon, Písek, Roudnice) a zcela jistě ho postavil stejný architekt jako Juditin most v Praze. Věděli jste, že roku 1630 tu zemřel Johannes Kepler, jehož muzeum (Kepplerhaus) tu můžete navštívit?
Letos 13. ledna tomu bude přesně 1 165 let, co do Řezna dorazilo (roku 845) čtrnáct Boemanů, aby tu i se svými družinami přijali křest. Pravděpodobně šlo o 14 knížat českých kmenů, kmenů historiky předpokládaných, leč nikdy nedoložených. Přestože Bavorský geograf (latinský spis po roce 843) uvádí pouze jediný kmen nazývaný Becheimare, připisuje mu celkem 15 hradů (civitates). To by znamenalo, že Becheimare měli 15 knížat a křest přijala knížata všech kmenů, tedy až na jediný. Pokud by se jednalo o jediný kmen, stačilo by pokřtít jediného knížete.
Tento křest měl zabránit válce s Ludvíkem II. Němcem (kolem 805–876), prvním východofranským králem. Omyl, už následujícího roku Ludvík vytáhl v půli srpna s vojskem proti znesvářeným moravským Slovanům, kde spory urovnal a vévodou ustanovil Rostislava. Poté táhl do Čech a dojednal to, co nebylo dojednáno při křtu v Řezně. Chtěl přimět Čechy vojensky, aby dodrželi staré závazky k říši, především tribut (placení daně). Ale Čechové Ludvíka odrazili a stalo se, že Ludvíkův arogantní postoj nás od experimentů s křesťanstvím na dalších 25 let odradil.

Alois Rula
 


Obrázek č.0 Obrázek č.0


počet zhlédnutí: 811

tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku leden - únor 2010

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.