Jak jsem se stal „cestovkářem“  Přidat aktualitu

24.07.2017 | 11:06
Jak jsem se stal „cestovkářem“

Také to ve vaší rodině máte tak, že když jednou třeba i náhodně ukážete, že něco umíte, tak jste odsouzeni do role odborníka na dané téma? A to už vám nikdo neodpáře.

U nás to onehdy začalo tak, že babička dostala nápad ještě jednou na stará kolena navštívit s dědou Františkovy Lázně, které jsou nejstaršími slatinnými lázněmi na světě od roku 1793. Chtějí si ulevit od revmatu a artrózy místním „bahnem“, což je vlastně sirnoželezitá slatina. Po absolvování aspoň dvanácti doporučených procedur zábalů nebo koupelí se oba se těší na to, jak jim to bude zase běhat. A když k tomu přidají ještě magnetoterapii, ultrazvuk a trochu klasického tělocviku, tak budou na místní neoklasicistní kolonádě z roku 1912 jako rybičky. Oba senioři si připomenou romantické chvíle svého mládí a mě požádali o pomoc ohledně zajištění ubytování. Všechno jsem zařídil k jejich spokojenosti s pomocí webových stránek www.spa.czwww.hotely.cz tak, že se o mé „šikovnosti“ doslechlo celé příbuzenstvo.

Chvíli na to se ozvala teta Karolína, že chce se strejdou na Slovácko a hlavně na Velehrad v době cyrilometodějských slavností. To byl docela oříšek, ale ubytování jsem sehnal stejným způsobem v samotném centru Slovácka v nedalekém Uherském Hradišti, které je přirozeným centrem regionu folkloru, dobrého vína, překrásných krojů a lidových tradic. Město leží na řece Moravě a bylo oficiálně založeno v roce 1257 českým králem Přemyslem Otakarem II. Místní zajímavostí a reliktem dávné minulosti jsou dodnes dvě náměstí, která původně stála na dvou oddělených ostrovech. Výše uvedené zajímalo více historicky laděnou tetičku, strejdovi jsem doporučil nasměřovat jeho kroky do místní části Mařatice na procházku po areálu zdejších měšťanských vinných sklepů, z nichž nejstarší pocházejí z 18. století.

Hřebem bude ale nedaleký samotný Velehrad a cyrilometodějské slavnosti v areálu kláštera. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje je prostě úžasná.

A pak už to jelo jako na drátkách. Strejda Miloš a teta Míla se vypravili „na husity“ do Tábora a švagr s rodinou za horskou turistikou do Beskyd s úmyslem nevynechat skanzen v Rožnově pod Radhoštěm. Už při výpravě na Pustevny zjistili, že součástí skanzenu jsou od roku 1995 i objekty Libušín a Maměnka. Dole v nížině se dozvěděli, že unikátní soubor Valašského muzea v přírodě skládající se z Dřevěného městečka, Valašské dědiny a Mlýnské doliny byl založen v roce 1925 bratry Aloisem a Bohumírem Jaroňkovými. Základ byl vytvořen z přenesených domů z rožnovského náměstí a dále vytvořením dalších kopií původních domů.

Prošli se i nejmladší částí skanzenu Mlýnskou dolinou, která byla otevřena v roce 1982 a která ukazuje funkční technické stavby většinou poháněné vodou. Valašská dědina soustřeďuje více než 70 hospodářských stavení (salaše, stáje, kovárnu a větrný mlýn aj.). Návštěvu skanzenu jsem jim doporučil zrovna v době, kdy město Rožnov oficiálně slavilo 750 let od svého založení.

A došlo také na moji drahou polovičku, která si splnila dávný slib návštěvou Kutné Hory s cílem podívat se do místní kostnice a do Vlašského dvora. Holt u nás drží kasu a asi sháněla inspiraci ve stálé expozici mincovnictví. Všem uvedeným příbuzným jsem zajistil ubytování, doporučil zajímavé tipy na výlety a zážitky v blízkém okolí.

Drazí příbuzní ale netuší, co jim provedu letos v září. Když mně to tak pěkně s pomocí mých internetových „kamarádů“, www.hotel.cz, www.hotely.czwww.spa.cz jde, zorganizuju pro ně víkendové setkání ve Znojmě. U vína a ochutnávání burčáku se další nápady pro výlety po naší zemi určitě urodí. Hlavně jim to prosím zatím nevyzraďte. Docela se mně ta role „dovolenkáře“ začala líbit…



počet zhlédnutí: 344

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.


Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku