Památky a příroda
Hustopeče nabízejí množství historických a přírodních zajímavostí, které by bylo škoda přejít bez zastavení. Největšího stavebního rozkvětu dosáhlo město v období renesance. Bohužel některé významné renesanční a barokní stavby byly v průběhu staletí přestavěny či úplně zbořeny. Dnes v centru Hustopečí stojí několik větších budov, které se jejich tvůrcům povedlo vhodně zasadit do historické zástavby. Přírodní rezervace Kamenný vrch u Kurdějova, lesopark na Křížovém kopci či mandloňové sady pak představují přírodní lokality určené k procházkám a relaxaci.

PAMÁTKY VE MĚSTĚ

Radnice
Nejvýraznější stavbou na západní straně náměstí je novorenesanční radnice z let 1905 – 1906, v současnosti sídlo Městského úřadu. Na fasádě jsou k vidění pískovcové detaily – znak města, letopočet, hlava Bakcha. U vchodu se nachází pamětní deska T.G.M. Prohlídka věže není možná.

Kostel sv. Václava a sv. Anežky České
Kostel sv. Václava a sv. Anežky České, vysvěcený v září 1994, stojí přibližně na místě původního kostela. Existence původního kostela je v písemných pramenech doložena již ve 14. století. 26. února 1961 se zřítila věž kostela na chrámovou loď. V září 1962 proběhla celková demolice. Nový kostel je dvoupodlažní stavba s půdorysem spirály, která byla postavena podle projektu Ludvíka Kolka. V suterénu se nachází podzemní kaple sv. Anežky České. V kryptě jsou uloženy renesanční náhrobky. Věž je vysoká 52 metrů a nese atributy sv. Václava. V kostele je umístěna řada památek z původního chrámu.

Morový sloup
Morový sloup se sousoším Nejsvětější Trojice zdobí horní část náměstí od roku 1736. Podnětem k jeho stavbě byly morové pohromy, které sužovaly obyvatele města.

Kašna
Renesanční kamenná kašna lidově zvaná „Žumberák“, byla postavena na náměstí v roce 1595. Po staletí byla jedním z mála zdrojů pitné vody pro obyvatele města. Dominantou kašny je sloup se sochou bůžka Tritona.

Dům U Synků
Dům U Synků je nejzachovalejším reprezentantem původní měšťanské renesanční zástavby náměstí. V současnosti zde sídlí Městské muzeum a galerie, kavárna a na nádvoří najdete fontánu Elišky Rejčky a pomník kvasinky vinné. Ten je zapsán v České knize rekordů a kuriozit jako největší zvětšenina živého organismu.

Naučná stezka T. G. Masaryka „Masaryk a Hustopeče“

Naučná stezka "Masaryk a Hustopeče" dlouhá cca. 2 km vás provede městem po stopách prvního československého prezidenta. 7 zastavení vám představí významná místa spojená s jeho životem a rodinou.

Trasa začíná u hlavní silnice v blízkosti autobusového nádraží, přímo před budovou kina. Informační brožura s mapkou je k dispozici v TIC.

1. První zastávkou je vstup do historického centra města, kde se 19. června 1924 uskutečnilo triumfální přijetí prezidenta Masaryka v Hustopečích.
2. Naučná stezka pak směřuje k bývalé piaristické reálce (dnes SOŠ a SOU) na Masarykově náměstí, kde T. G. Masaryk studoval v letech 1861 - 1863. Ubytování mu tehdy poskytl strýc František Kos ve svém domě v Zámečnické ulici (dnes Dobrovského č. 7).
3. Další zastávkou je místo, kde se nacházel rodný dům Masarykovy matky Terezie, rozené Kropáčkové. Narodila se 4. 8. 1813 v domě č. 293/17, který se nacházel na rozhraní ulic Brněnské a Jiráskovy. Terezie Masaryková pocházela z dobře situované rodiny - její otec Josef Kropáček byl řezníkem a hostinským.
4. Čtvrtou zastávkou je dům Masarykova strýce ve kterém TGM pobýval během svých studií na Hustopečské reálce.
5. Stezka dále pokračuje k domu, kde dožil Masarykův otec. Josef Masaryk pocházel z hornouherských (dnes západoslovenských) Kopčan. Většinu života pracoval jako kočí. V roce 1884 se manželé Masarykovi vrátili do Hustopečí, kde bydleli s nejmladším synem Ludvíkem, který zde provozoval tiskárnu. Po smrti své ženy využil Josef Masaryk nabídku manželů Dvořáčkových a kolem roku 1892 se k nim přestěhoval. Zemřel v Hustopečích 25. září 1907 ve věku 84 let.
6. Následuje zastávka u budovy bývalé tiskárny (dnes Společenský dům) Ludvíka Masaryka, nejmladšího bratra T. G. Masaryka Ludvík Masaryk vlastnil na tehdejším Dlouhém Řádku č. 243 (dnes Herbenova č. 4) byt a tiskárnu. Kromě regionálních novin aj. zde po bojkotu Tomáše Masaryka v Praze v roce 1886 vycházel i Masarykův proslulý kritický časopis Athenaeum.

STŘELNICE - Dvoupodlažní objekt v ulici Na Hradbách patří k nejstarším budovám ve městě a byl postaven za účelem obrany města. Po téměř dvou letech obtížné rekonstrukce byla Střelnice slavnostně otevřena na začátku roku 2023. Nyní se zde nachází expozice, která se mj. zaměřuje na dějiny urbanismu a obranného systému Hustopečí, na střelce a jejich sídlo a současně na vinařství. Expozice je také otevřena v pravidelném čase od června do října nebo po předchozí domluvě.