1. 4. 1408 (610 let)
Stoupenec reformátora Jana Viklefa Stanislav ze Znojma byl povolán na základě obžaloby do Říma kvůli traktátu De vero et falso. Během cesty byl spolu se svým přítelem Štěpánem Pálečem zatčen a uvězněn. Po této zkušenosti se Stanislav začal od reformistů odklánět.

1. 4. 1473 (545 let)
Ve slezském městě Nise se sešli zástupci tří středoevropských králů – uherského Matyáše Korvína, českého Vladislava Jagellonského a polského Kazimíra IV., aby se dohodli na novém příměří. Také byla učiněna dohoda o dalším setkání, kde se měl rozhodnout spor o českou korunu.

4. 4. 1323 (695 let)
Český král Jan Lucemburský poslal svého sedmiletého syna Václava na výchovu k francouzskému královskému dvoru. Ten při biřmování přijal jméno Karel po svém strýci Karlu IV. Sličném. Již 15. května 1323 byl oženěn s královou sestřenicí Markétou, zvanou Blanka z Valois.

5. 4. 1968 (50 let)
Vzniklo politické hnutí Klub angažovaných nestraníků (KAN), které sdružovalo všechny zájemce, kteří nebyli členy KSČ. V krátké době měl KAN téměř 50 tisíc členů. Po okupaci 21. srpna bylo hnutí hlásící se k ideálům demokracie zakázáno. Činnost byla opět obnovena až v roce 1990.

8. 4. 1258 (760 let)
Podle Veleslavína: Když si syn krále Václava I. Přemysl Otakar II. vyjel z Pražského hradu, strhl se náhle silný vítr a rytíř, jenž jel za samotným králem, byl tak svržen z mostu do příkopu. Rytíři se nic nestalo, ale kůň byl na místě mrtev. Vichr také pobořil mnoho stavení.

9. 4. 1523 (495 let)
Král Ludvík Jagellonský se při návratu do Uher zastavil v Kutné Hoře a v Olomouci. Zde potvrdil na žádost moravských stavů jejich privilegia a rovněž urovnal spory mezi rytíři a pány kvůli obsazování městských úřadů. Na oplátku moravští stavové vyšli králi vstříc finančně.

9. 4. 1948 (70 let)
V Národním shromáždění byly komunisty značně diskutovány a následně i kritizovány výsledky poválečného retribučního soudnictví. Z tohoto důvodu byla až do konce roku 1948 znovuobnovena činnost mimořádných lidových soudů, které mohly znovuzahájit již rozhodnuté případy.

13. 4. 1918 (100 let)
Alois Jirásek přednesl ve Smetanově síni Obecního domu v Praze Národní přísahu za samostatnost, kterou sestavil JUDr. František Soukup. Prohlášení bylo odpovědí na projev ministra zahraničí hraběte Czernina, který byl následujícího dne nucen odstoupit ze své funkce.

15. 4. 1333 (685 let)
Vojsko Karla IV. bylo poraženo u Ferrary severoitalskou ligou, která brojila proti snahám Lucemburků udržet Lombardii. Po této porážce se král Jan Lucemburský rozhodl vyslat na žádost českých pánů svého syna Karla zpět do Čech. Hranice království překročil v říjnu 1333.

16. 4. 1813 (205 let)
Do oběhu byl dán nový finanční patent, jenž umožňoval vydání tzv. anticipačních listů ve výši 45 milionů zlatých. Jednalo se o papírové peníze, které byly oproti bankocetlím vydávány bez krytí. Aby nedošlo k vydání nepřiměřeného množství, byly anticipovány (předjímány).

20. 4. 1423 (595 let)
Na vrchu Gothard došlo k bitvě u Hořic. Čeští velmožové vedení Čeňkem z Vartemberka byli poraženi vojskem orebitů, kterým velel již slepý Jan Žižka z Trocnova. Přibližně ve stejné době zaútočili pražané proti táborské tvrzi Kříženec. Tento konflikt nakonec skončil smírem.

20. 4. 1848 (170 let)
Národní výbor přijal návrh volebního řádu do Českého zemského sněmu. Vedle dosavadních 210 nevolených šlechtických zástupců mělo nově zasedat také 327 volených poslanců. Město Praha si mělo zvolit 12 poslanců, střední města po dvou a malá města vybírala jednoho poslance.

22. 4. 1418 (600 let)
Skončil kostnický koncil, který trval od 5. listopadu 1414. Svolal jej papež Jan XXIII. na popud římského krále Zikmunda za účelem vymýtit problémy s učením o svátostech a církvi. Koncil naplnil své cíle jen částečně, ale byl vydán dekret požadující kapitulaci husitů.

22. 4. 1948 (70 let)
Ústřední výbor Národní fronty svolal konferenci kněží s úmyslem získat je pro součinnost s novým režimem. Obdobné konference, během nichž byla snaha církev rozštěpit a přetrhat vazby s Vatikánem, pokračovaly. Akce proběhla za účasti několika set kněžích z různých církví.

22. 4. 1953 (65 let)
Podle sovětského vzoru byla usnesením č. 17/1953 zřízena Hlavní správa tiskového dohledu (HSTD). Úřad se postupně formoval bez jakéhokoli zákonného podkladu. Počet cenzorů se z počátečních 96 postupně navýšil na 270 stálých spolupracovníků a 250 externistů.

23. 4. 1318 (700 let)
Z iniciativy římského krále Ludvíka Bavorského došlo k usmíření mezi králem Janem Lucemburským a českou šlechtou. Byly podepsány tzv. domažlické úmluvy, jež posílily moc šlechty. Král Jan se přestal o Čechy zajímat z hlediska státní správy, ale vnímal je jako zdroj financí.

24. 4. 1938 (80 let)
V Karlových Varech vyhlásila Sudetoněmecká strana tzv. karlovarský program, který obsahoval osm bodů a vycházel z jednání Konrada Henleina s Adolfem Hitlerem 28. března v Berlíně. Byl naplněním dávné snahy českých Němců rozdělit české země na českou a německou část.

28. 4. 1628 (390 let)
Vojsko generalissima Albrechta z Valdštejna obléhalo ne­úspěšně do 5. května 1628 hanzovní město Stralsund, které bylo bráněno Švédy a Skoty. Stralsund bylo jediným severoněmeckým městem, jež se díky silnému opevnění ubránilo během třicetileté války útokům Valdštejnových vojáků.

28. 4. 1948 (70 let)
Byla vydána série znárodňovacích zákonů. Zestátnění postihlo průmyslové a potravinářské závody, cestovní kanceláře, polygrafický průmysl, některá hostinská a potravinářská zařízení, léčebné ústavy, stavební či dopravní podniky, velkoobchody a zahraniční obchod.

29. 4. 1883 (135 let)
Došlo k novelizaci školského zákona z roku 1869, která byla schválena těsnou většinou. Nový školský zákon budil u veřejnosti negativní emoce, neboť byl považován za zpátečnický krok. Novela navýšila počet žáků ve třídě či snížila povinnou školní docházku z osmi na šest let.

1848 (170 let)
Národní noviny
5. 4. 1848
K. H. Borovský je začal vydávat v Praze

1988 (30 let)
Pastýřský list
23. 4. 1988
vydal arcibiskup pražský kardinál F. Tomášek

1848 (170 let)
Slovanská lípa
30. 4. 1848
v Praze založen první český národně osvětový a politický spolek

1873 (145 let)
Jan Janský
* 3. 4. 1873
† 8. 9. 1921
český neurolog a psychiatr, objevitel krevních skupin

1903 (115 let)
František Krištof Veselý
* 12. 4. 1903
† 13. 3. 1977
slovenský herec, zpěvák, režisér

1898 (120 let)
Jaroslav Průcha
* 24. 4. 1898
† 25. 4. 1963
český herec, režisér, příležitostný dramatik

1763 (255 let)
Alois Klar
* 25. 4. 1763
† 25. 3. 1833
pedagog a filantrop, zakladatel a první ředitel Klárova ústavu pro slepce

1. 4. (více jak 325 let)
apríl
označení pro první dubnový den, tradiční svátek žertů

30. 4. (více jak 700 let)
Pálení čarodějnic
český lidový svátek spojený s pálením ohňů a vírou v čarodějnice

1883 (135 let)
Jaroslav Hašek
* 30. 4. 1883
† 3. 1. 1923
český spisovatel, publicista a novinář

1858 (160 let)
Zdenka Braunerová
* 9. 4. 1858
† 23. 5. 1934
česká malířka, grafička, patronka umělců

1848 (170 let)
Karel Zahradník
* 16. 4. 1848
† 23. 4. 1916
český matematik působící v Chorvatsku