Naučná stezka Hudební osobnosti Jihlavy

14.04.2018 | 11:32
Naučná stezka Hudební osobnosti Jihlavy

Hudební tradice Jihlavy sahá do 16. století, které je v Jihlavě nazýváno „velkým“. Město se v té době stalo největším střediskem soukenictví ve střední Evropě, rozkvětu dosáhla i další řemesla jako cínařství, zlatnictví, kloboučnictví nebo pivovarnictví. Hospodářský rozvoj podnítil i rozvoj v oblasti školství, architektury a kultury. V roce 1571 povolila městská rada po opakovaných žádostech vznik bratrstva mistrů pěvců. Bratrstvo pořádalo čtyřikrát do roka veřejná vystoupení. Naposledy se pěvecká slavnost bratrstva konala v roce 1620, posledním veřejným vystoupením byl pohřeb soukenického mistra a člena bratrstva Abrahama Letschera v roce 1621.
V 18. století si získal věhlas vokálního centra kostel Nanebevzetí Panny Marie, kde působili ve funkci regenschori Ladislav Spinar a Páter Donat.
V letech 1728–1734 studoval na jihlavském gymnáziu Jan Vaclav Stamic, zakladatel Mannheimské hudební školy.
Další rozvoj hudební tradice nastal v 19. století. V roce 1819 byl založen Hudební spolek (Musik-Verein), jehož úkolem byla podpora hudebního vzdělání a zušlechtění hudebního ducha ve městě. Členství ve spolku bylo záležitostí především měšťanských elit. Podporovateli ale byli i velitelé místní vojenské posádky, zejména Johann Franz Kempen von Fichtenstamm. Od roku 1820 byl ředitelem spolku Jan Ferdinand Pokorný, o vysokou profesionální kvalitu hudebních produkcí se zasloužili také další hudebníci a pedagogové: Páter Evermond, Eduard Baťka a Viktorin Maťocha. V roce 1825 byl založen další významný hudební spolek Mužský pěvecký spolek, jehož sbormistrem byl v roce 1858 zvolen H. Fischer. Zásadní vliv na rozvoj kulturního života v Jihlavě měly také vojenské hudby, které v Jihlavě působily u jednotlivých pluků. Právě toto prostředí i konkrétní osobnosti měly vliv na utváření hudební osobnosti významného hudebního skladatele Gustava Mahlera, který v Jihlavě žil v letech 1860-1875.
V 2. polovině 19. století se v kulturním životě Jihlavy začal výrazně prosazovat také český živel, byla založena Beseda Jihlavská, která spolupracovala s dalšími spolky, především Školskou maticí jihlavskou a spolkem Jihlavská Budeč. Jihlava se na konci 19. století nabízela bohaté kulturní a hudební prostředí, které dalo vyniknout mnoha talentům, nabízela možnost pěstování a šíření vznešeného umění, podněcovala zájem o vzdělání.
Kulturní a hudební tradice Jihlavy se dále rozvíjela a rozvíjí i v dalších letech. Svědčí o tom např. mezinárodní festival Hudba tisíců Mahler Jihlava, který se koná od roku 2000, a který každoročně hostí interprety domácího i světového věhlasu.
1) Dům Gustava Mahlera
Rodina hudebního skladatele Gustava Mahlera přišla do Jihlavy 22. října 1860 a usadila se v tomto domě v tehdejší Brtnické ulici. Gustavovo hudební nadání se projevovalo od raného dětství, od čtyř let se pokoušel hrát na klavír, v pěti prý „koncertoval“ na náměstí na harmoniku pro trhovkyně. Otec jeho hudební nadání podporoval a opatřil mu učitele hudby, z nichž největší podíl na hudebním růstu malého Gustava měl Heinrich Fischer, regenschori v kostele sv. Jakuba a sbormistr Mužského pěveckého spolku, který bydlel ve vedlejším domě.
2) Kostel sv. Jakuba
Kostel sv. Jakuba byl vysvěcen roku 1257 olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburka.
V roce 1870 byl regenschorim jmenován Heinrich Fischer. Fischer byl předním nositelem jihlavského kulturního života 2. poloviny 19. století. Podílel se na založení Mužského pěveckého spolku, jehož sbormistrem byl zvolen roku 1858 zvolen. Organizoval benefiční operní koncerty, ale i pěvecké slavnosti, na kterých byla uváděna náročná operní díla. Významné je též jeho kompoziční dílo, zejména mužské pěvecké sbory, mnohdy v lidovém tónu, četné taneční skladby a koncerty pro hoboj. Právě Fischer pomohl spoluvytvářet světově proslulé kompoziční dílo Gustava Mahlera.
3) Bývalá Sängerhalle Mužského pěveckého spolku
Mužský pěvecký spolek (Männergesang-Verein) byl založen v roce 1852. Podnět k založení dali Franz Steiner a Heinrich Fischer. Program koncertů se zpočátku orientoval na sborový zpěv, později byla do veřejných produkcí zařazována komorní hudba, sólový zpěv, ale i orchestrální skladby. Spolek se ocitl na vrcholu na přelomu 70. a 80. let 19. století, kdy úzce spolupracoval i s vídeňskými umělci i brněnským hudebním prostředním. V roce 1885 zakoupil spolek do té doby pronajaté spolkové prostory, tzv. Sängerhalle v Hluboké ulici, kde se pořádaly koncerty v zahradě.
4) Městská knihovna
Budova dnešní Městské knihovny byla postavena v letech 1720-27 jako jezuitské gymnázium. V září 1869 sem, na tehdejší německé gymnázium, vstoupil Gustav Mahler. Studia zakončil v 6. ročníku. Od roku 1875 již ale navštěvoval také konzervatoř ve Vídni, proto poslední dva roky studoval gymnázium v Jihlavě jako privatista. Od maturity v řádném termínu 6. července 1877 odstoupil a složil ji až 12. září. Během studií na gymnáziu navázal s několika spolužáky přátelství, které trvalo po celý život, byli mezi nimi Josef Steiner, Quido Adler, Emil Feud a především Theodor Fischer, syn Mahlerova učitele hudby Heinricha Fischera.
5) Tradice vojenské hudby
Obrovský rozmach vojenských hudeb v Evropě nastal v 19. století. Také Jihlava byla neodmyslitelně spjata s vojenskou posádkou, vojáci a rodinní příslušníci tvořili významnou část obyvatelstva. Posádkovým městem byla Jihlava od roku 1751. Díky armádní reformě v roce 1851 se kapelníkem armádní kapely mohl stát pouze absolvent konzervatoře, čímž došlo k výraznému zkvalitnění hudební produkce. Neodmyslitelnou součástí kulturního života v Jihlavě se stala hudba 69. pěšího pluku, který byl umístěn ve Velkých kasárnách v Křížové ulici. Každý rok provedla kapela více jak 30 samostatných koncertů, více jak deset ve spolupráci s Mužským pěveckým sborem. Neopomenutelné jsou i další vojenské kapely posádek, které byly umístěny v dalších jihlavských kasárnách.
6) Bývalý Besední dům
V 2. polovině 19. století se začalo projevovat silné emancipační české hnutí. Ve spolkové rovině se projevilo krátce poté, co byl ustanoven spolek Beseda jihlavská. Spolek se stal hlavním střediskem českého kulturního života v Jihlavě. V roce 1894 byl slavnostně otevřen Besední dům na dnešním náměstí Svobody, v němž se nacházela čítárna, restaurace, sál pro schůze, divadelní představení a koncerty. Beseda jihlavská byla spjata i s dalšími českými spolky a zprostředkovávala kvalitní české umění. Beseda uspořádala např. recitály houslového virtuosa Františka Ondříčka nebo koncert Českého smyčcového kvarteta. Jihlavané se díky ní mohli seznámit např. nejen se symfonickou hudbou Antonína Dvořáka, ale také osobně se samotným skladatelem.
7) Horácké divadlo Jihlava
Historii divadla jako součásti jihlavského kulturního života lze sledovat až do doby pobělohorské. První stálejší divadlo provozovali v Jihlavě jezuité. Vedle církevního divadla existovalo v Jihlavě i divadlo světské. V roce 1793 byla pro potřeby divadla upravena kaple sv. Alžběty u bývalého špitálu, naproti dnešní budově divadla. Tyto divadelní prostory se ale brzy staly nevyhovujícími a od roku 1825 se divadlo hrálo v sále hostince „U Tří knížat“. V polovině 19. století vyvstala potřeba divadla odpovídajícího tehdejšímu významu města, které bylo po Praze a Brně třetí největší v českých zemích. V roce 1850 zakoupil podnikatel J. E. Okonsky budovu někdejšího kapucínského kláštera v dnešní Komenského ulici, kterou nechal přestavět na divadlo. První představení se zde konalo 16. listopadu 1850. V roce 1856 divadlo koupilo město a převzalo jej do vlastní správy.
13. října 1870 zde koncertoval Gustav Mahler. Jednalo se o jeho první veřejné vystoupení, jihlavské noviny již tehdy prorokovaly nadanému umělci velkou budoucnost. Budova divadla byla několikrát opravována, zásadní rekonstrukce se uskutečnila v 90. letech 20. století, kdy byla zbourána stará scéna a vybudováno divadlo nové.
8) Park Gustava Mahlera
Hlavní myšlenkou architektonické koncepce parku je kontrast krajiny s městem. Ústředním prvkem parku je socha hudebního skladatele Gustava Mahlera, další prvky odkazují na Mahlerovu hudební tvorbu. Autorem sochy i dalších sochařských děl je Jan Koblasa. Deset vodních střiků u jezírka představuje počet Mahlerových symfonií. V prostoru parku jsou odkryty základy bývalé synagogy vypálené nacisty v roce 1939.
Přibližně na místě „Hotelu Czap“ (dnes Dělnický dům) stával původně zájezdní hostinec „Na Holubníku“. Hotel byl slavnostně otevřen v roce 1869, hudební doprovod k této události obstaral velký orchestr, který dirigoval Heinrich Fischer. 12. září 1876 koncertoval ve velkém sále Gustav Mahler. Jednalo se o koncert ve prospěch německého gymnázia na nákup učebních pomůcek, kde vystoupili s Mahlerem dva členové orchestru Dvorní opery ve Vídni a spolužák z konzervatoře Rudolf Krzyzanowský. Na koncertě zazněla kromě děl Schuberta a Chopina i vlastní díla obou studentů. Mahler prezentoval Sonátu pro housle a klavír a Kvartet pro klavír, dvoje housle a violu.
9) Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel je jednou z nejstarších církevních staveb v Jihlavě, byl postaven těsně po roce 1250 a jedná se o trojlodní baziliku s dlouhým kněžištěm a krátkou příčnou lodí.
V 18. století si chrám získal věhlas vokálního centra. Jako choralisté zde zpívali a učili se hudbě budoucí skladatelé a klavírní virtuosové Jan Ladislav Dusík a Václav Jan Tomášek. Učitelem Dusíka byl regenschori Ladislav Spinar, učitelem Tomáška regenschori Páter Donat. V 19. století zde funkci regenschoriho vykonávali dva vynikající hudebníci: Johann Ferdinand Pokorný a Henrich Fischer. Pokorný jako uznání mnohostranných zásluh v roce 1830 obdržel čestné občanství města Jihlavy.
10) Dům „U Tří knížat“
Od 16. století je zde doložen hostinec „U Divého muže“. Hostinec byl přestavěn v roce 1825, kdy také získal název „U Tří knížat“. Do velkého sálu ve druhém poschodí, kde se konala divadelní představení, se vešlo asi 300 lidí. Z rodiny majitele domu pocházel také mladý hudební talent Hans Bruckmüller, jehož hudební nadání upoutalo i hudebního skladatele Franze von Suppé, který se stal jeho rádcem, učitelem i mecenášem. Bruckmüller často vystupoval jako sólista na hudebních akcích Mužského pěveckého spolku. Bruckmüller vytvořil řadu hudebních děl, která byla provedena hudebními spolky v Brně a v Jihlavě, přátelství ho pojilo také s Gustavem Mahlerem.
11) Dům Smetanova 2
V domě Smetanova 2 žil významný český skladatel Bedřich Smetana v letech 1835-1836. V Jihlavě se měl Smetana na přání otce zlepšit v němčině a hře na housle. Jeho učitelem se stal Viktorin Maťocha, který si jako vynikající hudebník krátce po svém příchodu do Jihlavy v roce 1826 otevřel soukromou hudební školu. Na akademiích vystupoval často jako sólista a v roce 1838 byl Hudebním spolkem jmenován koncertním mistrem. Smetana na pobyt v Jihlavě nevzpomínal nejlépe s výjimkou osobnosti Viktorina Maťochy. Jeho zásluhou poznal řadu starších i tehdy současných autorů. Zřejmě se spolu se svým učitelem účastnil také akademií Hudebního spolku.

Virtuální prohlídka: jihlava.maps.arcgis.com




počet zhlédnutí: 2862

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.