Východně od historického jádra Kolína se rozkládá Kutnohorské předměstí, jehož počátky jsou spojeny již se vznikem někdejšího královského města v polovině 13. století.
Na levé straně Kutnohorské ulice stojí budova bývalé Reální školy (dnešní Obchodní akademie), která roku 1860 nahradila nevyhovující Novou farní školu u chrámu sv. Bartoloměje. Rozlehlá pseudorománská stavba podle projektu Bedřicha Spudila náleží navzdory necitlivým novodobým úpravám k nejvýznamnějším památkám pozdního romantického historismu.
Další dominantou této části města je klášter kapucínů s kostelem Nejsvětější Trojice. Jeho raně barokní areál byl vybudován v letech 1666 – 1671 podle projektu řádového stavitele P. Bruna z Českých Budějovic. V letech 1739 - 1741 se klášter dočkal pozdně barokní přestavby. Další úpravy si vyžádala náprava škod po velkém požáru v roce 1796. Dnešní vzhled získal areál při rozsáhlé rekonstrukci v letech 1908 – 1913. V souladu s pravidly kapucínské řehole má konvent i kostel velmi skromnou architektonickou dispozici a uměleckou výzdobu. Interiér kostela je vybaven historizujícím mobiliářem z let 1908 - 1913, který byl stejně jako nástěnné malby zhotoven pod vlivem tzv. Beuronské školy, působící v okruhu benediktýnského kláštera v Praze Na Slovanech. Vedle klášterní brány stojí barokní sousoší sv. Barbory a Jana Nepomuckého se Staroboleslavským paládiem, které je dílem neznámého regionálního umělce z roku 1735.
V Kutnohorské ulici dále stojí pozoruhodná budova Městského divadla, která je jedním ze skvostů kolínské moderní architektury. Postavena byla v letech 1937 – 1939 podle projektu Jindřicha Freiwalda. Na nedalekém Husově náměstí najdeme další významné památky moderního umění – funkcionalistický kostel Církve československé husitské od žáka Jana Kotěry a Josefa Gočára Vladimíra Wallenfelse z let 1931 – 1932 a působivou sochu Mistra Jana Husa od Františka Bílka z let 1912 – 1914.
Na levé straně ulice U Křižovatky se nachází bývalý špitál s kostelem sv. Jana Křtitele, který náleží mezi nejstarší architektonické památky ve městě. Jeho založení spadá do období na přelomu 13. a 14. století. Svému účelu špitál sloužil do roku 1518. Přilehlý kostel sv. Jana Křtitele pak sloužil pouze jako filiální a hřbitovní svatyně kolínské farnosti. V průběhu 16. a 17. století byl několikrát upravován, významnější pozdně barokní přestavby se dočkal v roce 1747. Další velké rekonstrukce proběhly v letech 1861 - 1869 a 1936 – 1937. Od roku 1952 je kostel užíván pravoslavnou církví. V interiéru se mimo jiné nachází cyklus barokních nástěnných maleb a oltář, zhotovený v roce 1747 v dílně pražského sochaře Richarda Jiřího Prachnera.
Z ostatních památek ve východní části Kutnohorského předměstí nelze opomenout budovu bývalé Staré pošty, stojící na nároží ulic Rorejcova a Dukelských hrdinů. Rozlehlá empírová stavba s nárožním portikem vyrostla v roce 1845 na objednávku měšťana Františka Pivničky.
Na nevysokém návrší vedle nádraží stojí trosky starobylého kostela Všech svatých z doby kolem roku 1300. V roce 1611 byl na objednávku Šimona Šilhánka z Choustníka přestavěn v goticko – renesančním slohu. V letech 1760 – 1769 byl kostel barokně upraven kolínským stavitelem Janem Petržilkou. Po zrušení v důsledku josefínských reforem roku 1784 začala nevyužívaná stavba rychle chátrat, takže se již v polovině 19. století nacházela ve velmi špatném stavu. Generální rekonstrukce se kostel dočkal až v letech 1912 a 1933. V dubnu roku 1945 byl však těžce poškozen bombardováním, načež se z důvodu zanedbání údržby proměnil ve zříceninu.