Letecký maršál

28.09.2018 | 21:31
Letecký maršál

Karel Alois Janoušek (30. 10. 1893 – 27. 10. 1971), syn zřízence dráhy Karla Janouška a Anny, roz. Huslíkové, se narodil v Prostějově. V roce 1915 nastoupil jako jednoroční dobrovolník do rakousko-uherské armády. Poté co v červenci 1916 padl na ruské frontě do zajetí, vstoupil do čs. legií a bojoval u Zborova a na sibiřské magistrále. Do vlasti se vrátil v únoru 1920 v hodnosti kapitána.
V legiích započatou vojenskou kariéru podpořil studiem Válečné školy a v roce 1924 nastoupil službu u letectva: jako velitel perutí, pluku, zemského letectva v Čechách a po mobilizaci 1938 jako velitel letectva 1. armády. Po okupaci Německem a těsně před uzavřením vysokých škol (1939) absolvoval na Přírodovědecké fakultě UK obor meteorologie. V prosinci 1939 odešel přes Balkán a Střední východ do Francie, kde působil jako přednosta III. leteckého odboru čs. vojenské správy. Po pádu Francie v červnu 1940 odešel do Anglie. Zde se ještě před podpisem mezivládní dohody 25. 1. 1940 zasadil o začlenění čs. letectva do svazků RAF. Po dobu války působil jako generální inspektor čs. letectva. Za svou bojovou činnost se v květnu 1945 stal jediným čs. občanem, který kdy získal maršálskou hodnost (Air Marshal).
Po návratu domů v srpnu 1945 byl jmenován podnáčelníkem Hlavního štábu pro zvláštní úkoly (1945–1947) a později působil jako inspektor protiletecké obrany (1947–1948). Po nástupu komunistů k moci v únoru 1948 byl postaven mimo službu a v dubnu 1948 zatčen pro pokus o útěk do emigrace vyprovokovaný agentem Obranného zpravodajství. Byl odsouzen k 19letému žaláři a později na doživotí. Po 12 letech byl na amnestii v květnu 1960 podmínečně propuštěn. Poté pracoval jako skladník a inventurník až do důchodu. Od propuštění usiloval o rehabilitaci, které se mu částečně dostalo v roce 1968, a té celkové, především však morální, až za dvě desetiletí. Pro krále měl Karel Janoušek cenu maršála, pro komunisty skladníka. Nejinak tomu bylo v případě bezmála 2 500 našich vojáků, kteří bojovali na západní frontě.
-lgs -

zdroj: zdroj VHÚ; foto © Wikimedia Commons (Matěj Baťha) a Vojenský historický ústav Praha


Pamětní deska, U Železné lávky 4, Malá Strana


tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku říjen 2018

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Nyní na Google Play
Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.