(610 let)
Král Václav IV. vydal 18. ledna 1409 Dekret kutnohorský, který zásadně změnil na Karlově univerzitě poměr hlasů mezi cizinci a Čechy. Na základě tohoto mandátu opustila pražskou univerzitu drtivá většina studentů a profesorů německé národnosti.
„Pražané toho však velmi litovali, protože z nich měli velké příjmy a Praha jejich přítomností mnoho získala. Bohatí kupci vozili do Prahy svým synům rozličné zboží a ti je tu prodávali, nakupovali jiné zboží a posílali je zase svým otcům do cizích zemí,“ uvádí se ve Starých letopisech českých. Vznik listiny iniciovali reformátoři Jeroným Pražský, Jan z Jesenice a mistr Jan Hus. Zatímco do této doby měl každý ze čtyř národů jeden hlas, nyní získal český národ tři hlasy na úkor ostatních národů (polského, saského a bavorského), které obdržely dohromady pouze jeden. „Národy“ na středověkých univerzitách byly spolky sdružující studenty a eventuálně profesory podle země jejich původu. Český národ zahrnoval všechny studenty a profesory pocházející z Čech, Moravy (i německy hovořící), Uher a Sedmihradska. Důvodem vydání dekretu bylo, že Václav IV. potřeboval podporu české části univerzity pro svůj postoj k řešení papežského schizmatu, který se měl projednávat na koncilu v italské Pise v březnu 1409. Církevní sněm tu měl volbou nového papeže vyřešit schizma a zároveň podpořit Václava, jenž chtěl znovu získat titul římského krále, o který přišel v srpnu 1400. Titul však oficiálně zpátky nezískal, mistra Jana Husa upálili a Karlova univerzita ztratila na prestiži. Hořké konce politického intrikaření.
-aba-, foto Dekret kutnohorský, nejznámější dochované vyhotovení pro Jana Husa, 18. 9. 1414 © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
