Svobody a práva židů

26.02.2019 | 17:01
Svobody a práva židů

(765 let)
Na sklonku křižáckých masakrů židé pochopili, že obchodní smlouvy jim bezpečí nezajistí. Hledali tedy jistější ochranu u panovníka.

Třetí a Čtvrtý lateránský koncil (1179 a 1215) nařizoval segregaci židů od křesťanů, přikazoval jim nosit označení žlutým kolečkem či kloboukem a zakazoval aktivity vně ghetta mimo finančnictví. Nepokojů využil Přemysl Otakar II. ke svému prospěchu, když vydal privilegium (snad 29. 3. 1254) Statuta Judaeorum a židy dostal do postavení služebníků královské komory. Tím je učinil svým majetkem a útok na židy byl považován za útok na králův majetek. Výměnou židé platili koruně daně a poskytovali jí půjčky.

Alois Rula, foto Busta Jana z Jenštejna, 14. století, katedrála sv. Víta v Praze © Wikimedia Commons




počet zhlédnutí: 1955

tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku březen 2019

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.