(425 let)
Šimon Lomnický se narodil roku 1552 do chudých poměrů v Lomnici nad Lužnicí. Školu vystudoval jen díky Vilémovi z Rožmberka.
Později pro Viléma pracoval jako písař a správce pivovarů. Asi roku 1585 zdědil zájezdní hostinec v Ševětíně, kde půjčoval peníze na lichvářský úrok. Rudolf II. udělil Lomnickému, řečenému Žebrák, 21. 3. 1594 erb s přídomkem z Budče. Roku 1619 přišel Lomnický o majetek a s druhou ženou odešel do Prahy. Stal se evangelíkem, po Bílé hoře katolíkem a lidé jej měli za bezpáteřního. Ve svém díle však rád káral sedm smrtelných hříchů (Utrhačů jazyk, Tobolka zlatá, Pejcha života...). Zemřel v Praze roku 1623.
Josef Grof
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
