ADAM JÍLEK, ZE SPORTOVCE UMĚLCEM
Představitel mladé generace českých výtvarných umělců Adam Jílek (* 1989) se narodil v Praze a svojí tvorbou již zaujal nejen u nás, ale i v zahraničí. Absolvoval Akademii výtvarných umění a během studia si dokázal vytvořit originální výrazný styl, inklinující mj. k pop-artu. Jeho díla byla vystavena například ve Veletržním paláci Národní galerie, Tančícím domě nebo také ve Spojených státech. Nově budete moci zhlédnout jeho tvorbu v Galerii 1 ve Štěpánské ulici v Praze od 4. do 28. června 2019.
Vaše výtvarná dráha začala tak trochu nenápadně, vidíte v tom řízení osudu či něco jiného?
Určitě ano. Sice jsem od útlého dětství maloval, ale v rodině nebyl nikdo, kdo by se věnoval něčemu podobnému. Ani ve snu by mě nenapadlo vydat se tímto směrem. Díky baseballu jsem se tehdy dostal na střední uměleckou školu Václava Hollara, což může znít na první pohled jako paradox. Učení totiž nebylo úplně mojí silnou stránkou a zároveň jsem na něj potřeboval více času, jelikož jsem hrál i za reprezentaci a velmi často jsme jezdili na soustředění a turnaje do zahraničí. Tak mi umělecká škola mi přišla jako ideální alternativa mezi studijní a časovou náročností. V průběhu studia se to ale zlomilo a začal jsem se plně věnovat malbě a přípravám na příjímací řízení na Akademii výtvarných umění, kde mě na přijali na první pokus. Což není zcela zvykem vzhledem k tomu, kolik lidí se hlásí a kolik přijímá, v průměru dva lidi do každého ateliéru. Dodnes jsem rád, že to takhle klaplo a do malování jsem se ponořil.
Prošel jste ateliéry několika našich významných umělců a pedagogů. Který z nich nejvíce ovlivnil vaši tvorbu?
Všichni profesoři, pod kterými jsem studoval, byli velmi zajímaví a svým způsobem mě každý z nich ovlivnil, ačkoliv jsem si to zpočátku nepřiznával. I když to na první pohled v mých obrazech už není tak zcela vidět, bezpochyby to byl prof. Zdeněk Beran a jeho asistent Pavel Holas, oba vynikající lidé a malíři. Bohužel jsem v tomto ateliéru strávil pouze dva roky kvůli tragickému úmrtí profesora Berana, kdy s ním pak skončil i celý ateliér, který vedl. Jsem za tyto dva roky nesmírně vděčný, byla to pro mě nejpřínosnější doba na Akademii výtvarných umění vůbec.
Vystavujete svá díla nejen u nás, ale i v zahraničí. Jaký je zájem o vaše obrazy?
Ještě tolik výstav v zahraničí jsem asi neměl, abych mohl objektivně hodnotit :) Ale o některé obrazy byl zájem, čehož si velmi vážím, jelikož jsem v zahraničí prakticky neznámý. O to víc si cením toho, že se obrazy prodaly na základě obsahu a jakým stylem jsou namalované. A ne kvůli „podpisu“ autora, jak bývá dnes často zvykem :)
Děkuji Vám za rozhovor a přeji úspěch v další umělecké tvorbě.
Alice Braborcová
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
