Od Chříče až po Zvíkovec

26.09.2019 | 17:08
Cílem našeho putování je Zvíkovec

Houbařskou lokalitu na jihovýchodním okraji CHKO Křivoklátska jsem objevila náhodně, když jsme se šli z obce Chříč, kde naše putování začíná, koupat do Berounky. Z původního plánu málem sešlo, jelikož houby, hlavně koloděje a kozáci, byly téměř na každém kroku, a tak se procházka strhla ve sběr všeho, co nám přišlo do cesty, se slovy: „Dívej, tady taky!“ Přes množství kovářů, hřibů hnědých, dubových, suchohřibů, bedel, masáků, holubinek révových a nazelenalých, a dokonce i vatovce jsme se k vodě div nedostali.

Původ názvu obce Chříč není zcela jasný. Spekuluje se o tom, že se jedná o slovo odvozené od slova křoví – původně se obec jmenovala Křovíč. Faktem je, že křovisek, remízků i hlubokých lesů je kolem mnoho. Přímo v obci naleznete zámek, muzeum každodennosti a také vyhlášený minipivovar. Tam se můžete před cestou osvěžit místními pivy s názvy jako Pazdrát, Karbaník, Vzkříšení, či ochutnat osmičku Pařez určenou všem, kteří chtějí nepotupným způsobem zahnat žízeň a přitom budit zdání střízlivosti. Potom už hurá do lesa a pozor, abyste v kopcovitém terénu o nějaký ten pařez nezakopli.
V Chříči se dále po zelené turistické značce dostanete do vsi Studená, kde se dáte na prvním rozcestí vlevo a dále už půjdete po neznačené cestě nejprve mezi poli a loukami a posléze lesem, kde byly hřiby vidět už hned z cesty, a nemuseli jsme tudíž ani extra daleko zacházet.
Pokud byste však „zabloudili“ vlevo od cesty k nedalekým ohradám se skotem, mohli byste mít také štěstí a najít vatovec neboli pýchavku obrovskou, vhodnou na řízky.
Z pastviny jsme se dali ke zpočátku listnatému lesu, kde jsme u potoka našli dva obrovské hřiby koloděje, jimiž započalo sbírání téměř na každém kroku. Někteří houbaři modrající hřiby nesbírají, není se ale čeho bát. Od nejedlého hřibu kříště koloděj poznáte podle chuti, která není hořká, a podle lokality. Koloděj roste pod buky, duby, lipami, břízami, habry a lískami, se kterými tvoří mykorhizu. Zajímavostí je, že cca 20 km od Chříče se nachází mykologická lokalita Kněževes, kde je hřib koloděj nejhojnějším druhem a díky jehož výskytu začala obec houby chránit.
Dále jsme pokračovali lesem, poměrně strmým srázem dolů, nacházeli jsme jak suchohřiby, tak hřiby hnědé a zejména mnoho kozáků. Došli jsme až k Berounce, kde bylo pár stavení, místo nese název Pod Dubjany.
Dubjany neboli Dubjanský Dvůr je zaniklá ves, vypleněná za husitských válek. Rostly zde bedly, klouzky a pod vrbami také mnoho pečárek zápašných neboli žampionů zápašných, které jsou nejedlé. Od jedlých druhů je poznáte podle charakteristické vůně, hranatějšího tvaru plodnic, a když do tohoto druhu škrábnete nehtem, ihned zežloutne. V lese nad Dubjany se nachází přírodní rezervace Dubensko s tisovým hájem, kde lze spatřit i vzácnou lilii zlatohlavou.
Od Berounky můžete pokračovat dále, kde se po neznačené lesní cestě po překonání strmějšího kopce dostanete na silnici spojující Chříč a Zvíkovec, který je cílem našeho putování, a můžete tu obdivovat i stejnojmenný zámek.

Simona Albrechtová, foto © Simona Albrechtová, Filip Švarc


Pohled na Berounku kousek od Zvíkovce; nedaleko je trojmezí okresů Rokycany, Plzeň-sever a Rakovník Název koloděj pochází od kožovitého hnědého povrchu klobouku,
barvou podobného kolářské zástěře Vatovec se dříve používal v léčitelství k zastavení krvácení z ran


tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku říjen 2019

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Nyní na Google Play
Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.