Přesný den Ježíšova narození nikdo nezná. Jedním z možných je 6. leden, slavený ranými křesťany jako Zjevení Páně. Poté co sv. Augustin (354–430) stanovil Ježíšovy narozeniny na 25. prosinec, jinak římský svátek Slunce, ve Filokalově Chronografu z roku 354 je již 25. prosinec uveden jako Ježíšovo narození.
Dnes je 6. leden dvanáctým dnem Vánoc, kdy Vánoce končí, a slaven je jako Zjevení Páně, Kristův křest, zázrak v Káni a také jako příchod Tří králů. Podle legendy si mudrci spojili hvězdu na obloze s proroctvím o příchodu Spasitele a následovali ji. Došli do Betléma, poklonili se děťátku, předali mu dary a vrátili se domů. Matouš je označil ve svém evangeliu za „magoi“, kněze kasty zoroastriánů (astrology, mudrce, doktory). Nezmiňuje jejich počet ani jména, jen odkud přišli, tedy „z východu“, a že přinesli darem zlato, kadidlo a myrhu. Nezmiňuje jejich království, ta domýšlejí až později křesťanští „badatelé“. Počet mudrců stanovil řecký fi lozof Órigenés ve 3. století, soudě podle počtu darů. Za krále je označil v 6. století sv. Caesaria z Arles a symbolismus je pasoval na krále Evropy, Asie, Afriky, ve věku mladíka, dospělého muže a starce, a darům dal vlastnosti tehdy známých skupenství, pevné, plynné a kapalné. Jména Kašpar, Melichar a Baltazar dostávají až na fresce v Ravenně po roce 560 a defi nitivně v 7. století. Baltazar je nejmladší z králů, často tmavé pleti, středního věku, zástupce orientální Asie, co přinesl kadidlo. Kašpar býval dlouho nejmladší, míval také černou pleť, byl zástupce Afriky a přinesl myrhu. Melichar byl nejstarší, zástupcem Evropy, který přinesl zlato. Nápis K† M† B† se píše posvěcenou křídou na dveře domů a chlévů jako formule požehnání. Tři křížky symbolizují Svatou Trojici, nikoli plus. A nepodloženým je také výklad z 20. století, že KMB je zkratkou latinského Christus mansionem benedicat (Kristus ať obydlí žehná). Betlémskou hvězdu jako úkaz na nebi popsal Matouš: „A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě.“ Coby kometu ji zvěčnil až Ital Giotto di Bondone na fresce „Klanění Tří králů“ v padovské kapli Scrovegniů (1308). Jan Kepler vyslovil teorii (1606), že šlo o konjunkci Jupitera se Saturnem, vzácný úkaz známý z let 7 a 861 před Kristem. V našich časech nenastal a ani se neplánuje. Jisté je, že na Tři krále končí Vánoce a někdo musí odstrojit stromeček, čímž vyvstává nerudovský problém. Kam s ním? Nic to však nemění na skutečnosti, že tradici lidé udržují stovky let navzdory všem nevěřícím Tomášům.
Luděk Sládek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
