(180 let)
Ignác Šechtl byl raný český fotograf a průkopník nejen fotografie, ale i kinematografie. Po usazení v Táboře se stal pilným dokumentaristou proměn města, a dokonce zde uskutečnil první projekci „oživených fotografií“.
Narodil se jako Ignác Schächtl 26. května 1840 v Praze do rodiny mlynářského mistra. Po základní škole se učil obchodním příručím v Lounech, Příbrami a v Plzni. První doklad o jeho fotografování pochází z Unhoště, kde mu v březnu 1865 okresní úřad povolil fotografickou živnost. V roce 1867 se celá rodina přestěhovala do Plzně, kde si otevřel fotoateliér. Již tehdy fotografoval v exteriéru. V letech 1872–1875 měl fotoateliéry v Nepomuku a Prachaticích, kde mu v roce 1874 zemřela manželka. Za půldruhého roku se znovu oženil. Novomanželé se přestěhovali do Tábora, kde svou fotografickou činnost zahájil v květnu 1876. Za rok se v jeho ateliéru objevil pomocník Jan Voseček, z kterého se po čase stal oficiální společník. V té době Šechtl propadl další novince – kinematografii a roku 1897 uskutečnil v Táboře vůbec první projekci „oživených fotografií“ v tomto městě a poté kočoval s promítáním v dalších českých a moravských městech. Jenže promítání se ukázalo jako velmi ztrátové, a tak po čase prodal kinematograf i filmy úspěšnějšímu kolegovi Ponrepovi. Před rokem 1900 se začal psát s počeštělou podobou příjmení. V roce 1904 se jeho syn Josef Jindřich stal společníkem firmy. Ignác Šechtl zemřel 6. 7. 1911 v Táboře a pohřben byl tamtéž. Firma Šechtl a Voseček fungovala do roku 1953.
Helena Jehličková, foto: Ignác Šechtl, před rokem 1911 © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
