Jako součást mezinárodního projektu „Werkbund Estates in Europe 1927–1932“ získal obytný soubor domů na pražské Babě nejvyšší ocenění pro památky – označení Evropské dědictví (European Heritage Label). Této pocty, která této městské památkové zóně rozhodně náleží, se dostává jen památkám celoevropského kulturně-historického významu.
Oceněná spolupráce
Cesta k získání tohoto prestižního evropského ocenění nebyla krátká. V roce 2013 došlo ke znovupropojení zástupců všech šesti lokalit, v nichž se podařilo na přelomu 20. a 30. let 20. stol. experimentální obytné soubory realizovat. V rámci pracovní sítě představitelů Stuttgartu, Brna, Prahy, Vratislavi, Curychu a Vídně probíhala živá výměna informací týkající se péče o hodnoty těchto jedinečných architektonických souborů i jejich dalšího směřování a nových funkcí. Intenzivní spolupráce vyústila v roce 2016 v realizaci velké výstavy „Cesta k modernitě. Sídliště Werkbundu 1927–1932“ v Muzeu architektury ve Vratislavi. Vyvrcholením společného úsilí pětice měst pod vedením Stuttgartu (s výjimkou Curychu) je získání významného evropského ocenění European Heritage Label.
Praha drží krok s Evropou
První etapa výstavby domů na Babě vznikla jako reakce na iniciativu německého Werkbundu (Svazu německého díla) v meziválečném období 1927–1932. Ten ve jménu funkcionalismu a levicového okouzlení z kolektivního bydlení razil progresivní a odvážný přístup k výstavbě moderních sídlišť (kolonií) pro široké vrstvy. Nabízel tak i řešení bytové krize ve velkých evropských městech. Záměrem výstavby byla jednoduchost, hygieničnost, cenová dostupnost i rychlost stavby díky převratné technologii železobetonového skeletu a prefabrikovaným materiálům, které je možno složit jako skládačku. Výsledkem intenzivního propojení a spolupráce mezi evropskými dílenskými svazy byly výstavy nového bydlení. První sídliště Weissenhof bylo představeno jako součást výstavy Die Wohnung ve Stuttgartu v roce 1927. Vzniklo podle návrhu dnes již legendárních architektů – Le Corbusiera, Waltera Gropiuse či Ludwiga Miese van der Rohe (mj. autor funkcionalistické vily Tugendhat v Brně). Následovaly výstavy představující výstavbu kolonie Nový dům v Brně, polská Vratislav uvedla bytový komplex WuWA, Curych zase sídliště Neubühl. Praha prezentovala výstavbu Baby a Vídeň svou výstavní kolonii, na níž se podílel též prominentní architekt Adolf Loos. Nastupující fašismus však nebyl vůbec nakloněn společensko-politickým experimentům moderny. Baba měla štěstí – řadí se k nejzachovalejším souborům Werkbundu nepoškozeným během 2. světové války.
Baba výjimečná
Na rozdíl od zmíněných pěti spoluoceněných experimentálních sídlišť je Baba jako jediná souborem individuálních domů soukromých investorů z řad tehdejších pokrokově smýšlejících osobností pražské společnosti. Svaz československého díla v čele s architektem Pavlem Janákem zakoupil tříhektarový pozemek na dejvické Babě (mezi kostelem sv. Matěje a zříceninou Baba) a oslovil osobitou skupinu všestranných architektů a designérů moderny např. Ladislava Žáka, Evžena Linharta, Josefa Gočára či Hanu Kučerovou-Záveskou. Díky spojení osvícených architektů, stavitelů a neméně progresivně uvažujících investorů tak vznikl unikátní soubor moderních rodinných domů s terasami a plochými střechami šachovitého rozmístění skýtající obyvatelům domů nádherný výhled na panoráma Prahy. Samozřejmostí byl i urbanistický návrh okolí a zahrad.
Jediným cizincem byl holandský avantgardní architekt Mart Stam, který stavitele Jiřího Paličku a jeho ženu, textilní výtvarnici Emilii, na výstavě ve Stuttgartu natolik okouzlil, že si ho vyžádali pro návrh svého domu. V současnosti je dům Palička příkladem citlivého přístupu k renovacím těchto architektonicko-urbanistických skvostů. Během desítek let od svého vzniku se většina domů a zahrad dočkala řady citlivějších či méně citlivých proměn. Blýská se však na lepší časy.
Vize budoucnosti
Získání ocenění European Heritage Label je jistě důvodem k oslavám, zároveň je však zavazující. Již nyní probíhají práce na přípravě nové koncepční studie na celkovou revitalizaci lokality Baba s odkazem na původní stav. Zkvalitnění prostředí pro poklidný život místních obyvatel, vytvoření co nejméně rušivého zázemí pro návštěvníky, rekonstrukce sítí technické infrastruktury v souladu s moderními trendy, obnova povrchů k maximálnímu posílení identity a charakteru obytného souboru Baba a nakonec stanovení nezbytné regulace území za účelem zajištění udržitelného rozvoje s ohledem na památkovou péči jsou hlavními cíli této studie. Klenot jako Baba si nejvyšší úroveň péče rozhodně zasluhuje.
text a foto © Odbor památkové péče MHMP
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
