Na sekyru ano, či ne?

23.10.2020 | 19:32
Na sekyru ano, či ne?

Předně si řekněme, že sekera je původně ruční nástroj s ostrou kovovou čepelí klínovitého tvaru osazený topůrkem. Slovo sekera je praslovanského původu a vychází z indoevropského slova sker – řezat, sekat. Vynalezena byla k porážení a následnému štípání stromů. Nepočítáme-li její zneužití k válčení, jako v případě řady jiných původně bohulibých vynálezů – luku, nože či dynamitu.

V hovorové řeči se slovo sekera objevuje často také v přeneseném významu. Ve sportu třeba popisuje faul seknutí hokejkou do těla protihráče, následkem čehož vzniká otok zvaný jelito. Jindy zase, když vlak, autobus či parník z Brna přijede pozdě, neříkáme, že měl zpoždění, ale sekeru. Asi nejstarší přenesený význam sekery patrně vznikl v hospodě, krčmě, kdy hospodský, krčmář, v rámci EET evidoval dluhy hostí tak, že dělal záseky do futer dveří. Proto také dnes víme, že Jaroslav Hašek nejenže psal povídky u Jelínků, ale také tu pil na sekeru. Kde se ale vzalo toto myšlenkové spojení?
Dost možná vzniklo nedaleko mého rodiště roku 1339, kdy loupeživé řádění Mikuláše z Potštejna, odpůrce Lucemburků v Čechách, nabralo vrcholu. Markrabě Karel proto oblehl hrad Potštejn. Přes odpor obránců padla poslední hradba a Mikuláš s hrstkou věrných unikl do hradní věže. Kralevic dal tedy věž podkopat. Ta se na druhý den zřítila, a ukončila tak devítitýdenní obléhání i život odbojníka Mikuláše z Potštejna a jeho věrných.
Karel řídil osobně závěrečnou fázi obléhání z nedaleké vsi Záměl, kde stával zájezdní hostinec, známý jako u Fajfrů č. p. 27. V kronice obce je hostinec opravdu zmiňován právě v souvislosti s tažením Karla IV. Podle pověsti tu prý bujarý kralevic hanbatý tančil kolem sloupu stojícího uprostřed krčmy. Dokonce prý dostal od krčmářky hadrem, když se jí producíroval po právě vytřené podlaze. Uvěřitelným se zdá být ale až toto vyprávění. Říká se, že když krčmářka vyzvala hodovníky, aby jí zaplatili, kralevic Karel v opilecké zlobě nehodné jeho majestátu zaťal sekeru do futer se slovy: „Tady máš zaplaceno!“ A snad prý i dodal: „Babo.“ Na druhý den našli hodovníci dveře krčmy zavřené a na nich přibitý nápis: „Na sekyru nenalévám!“ Vzkaz Karlovi a jeho kumpánům následně zakotvil coby heslo cechu krčmářů v Čechách.
Navzdory tomu, že škarohlídy vznik úsloví možná nepřesvědčí, plyne z něho alespoň poučení. Třeba to, že když do lesa nepojedu, hajný nepřijde a sekeru za dva zlatý a topůrko za tolar mi nevezme. Nebo když vánoční nákupy nepořídíme na sekeru, nebude nás nesplácení dluhů v těchto zlých nečasech budit ze spaní.
 




počet zhlédnutí: 847

tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku listopad-prosinec 2020

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.