Virtuální galerie Jiřího Karáska ze Lvovic
Online galerii Jiřího Karáska ze Lvovic spouští Památník národního písemnictví u příležitosti dvou kulatých výročí, která si v souvislosti s tímto významným českým básníkem připomínáme v roce 2021. V lednu uplyne 150 let od Karáskova narození a v březnu 70 let od jeho úmrtí.
Jiří Karásek nebyl pouze literátem a jednou z vůdčích osobností časopisu Moderní revue pro literaturu, umění a život, byl i celoživotním zaníceným bibliofilem a sběratelem výtvarného umění. Jen jeho výtvarná sbírka, kterou Památník národního písemnictví spravuje, čítá několik desítek tisíc položek a postihuje většinu výtvarných druhů; obrazy, kresby, grafiky ale i plastiky. Právě pro svůj mimořádný rozsah i kvalitu se Karáskova sbírka právem řadí k předním výtvarným kolekcím v České republice. Cíl otevření Virtuální galerie Jiřího Karáska je proto dvojí: připomenout si básníkovu osobnost a spolu s tím dlouhodobě zpřístupnit bohatství jeho sbírky. V rámci virtuální výstavy je prezentován výběr téměř 300 děl všech druhů, žánrů a období, který reprezentativním způsobem odráží skladbu celé galerie. Přáním Jiřího Karáska bylo, aby jeho po léta namáhavě budovaná sbírka mohla být trvale a v celé své šíři přístupná široké veřejnosti. Památník národního písemnictví chce naplnit tuto básníkovu vůli. Kurátoři projektu se proto neomezí pouze na výběr toho nejlepšího, ale postupným, průběžným doplňováním databáze o další díla usilují o vytvoření plnohodnotné webové galerie v podobě, jakou jí před více než půlstoletím vtiskl sám Karásek, když své sbírky nechal vystavit v dnešním Tyršově domě na pražské Malé Straně. Virtuální výstava bude spuštěna na webových stránkách Památníku národního písemnictví www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz
Barbora Vlášková, Jan Bouček, foto © Památník národního písemnictví
POZVÁNKA DO SECESNÍHO KLENOTU
Obecní dům, který dnes stojí na začátku pulzující ulice Na Příkopě, je místem spjatým s významnými obdobími českých dějin od středověku až po moderní historii. Stavbu nelze přehlédnout, svou vnější krásou láká a vábí k návštěvě interiéru, kde si návštěvník při prohlídce sálů, posezení v restauraci, nebo na právě probíhající výstavě vychutná kouzlo a atmosféru této jedinečné secesní stavby.
Dokáže si kolemjdoucí představit, že na místě dnešní honosné stavby stávala rezidence českých králů? Králův dvůr nechal vybudovat kolem roku 1380 jako své sídlo Václav IV. Kromě paláce zahrnovalo domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu. V dalších dějinných etapách tady sídlil Zikmund Lucemburský nebo Jiří z Poděbrad. Až Vladislav Jagellonský vrátil sídlo českých králů ze Starého Města zpět na Pražský hrad.
Více než sto let patří Obecní dům k nejvýznamnějším veřejným budovám v Praze. Vystavěn byl v letech 1905–1912 na základě vítězství v architektonické soutěži podle plánů architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky. S jeho výzdobou jsou spojena jména nejvýznamnějších českých malířů a sochařů počátku 20. století jako jsou Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Karel Novák, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha a Jan Preisler.
Dvakrát vstoupil Obecní dům do historie československé státnosti: 28. října 1918 zde byla vyhlášena samostatnost Československa a v listopadu 1989 tu proběhla první setkání dosavadní komunistické vlády s představiteli Občanského fóra v čele s Václavem Havlem.
V devadesátých letech dvacátého století byly prostory podle dobových plánů a fotografií pečlivě obnoveny. Dnes tak může návštěvník obdivovat dechberoucí výzdobu jednotlivých sálů při komentované prohlídce, nechat se pohltit aktuální expozicí, seznámit se s Haute Couture modely Blanky Matragi, které souzní se secesními prostory kulečníkových a karetních heren. Smetanova síň nabízí program koncertů až pro 1200 posluchačů. Návštěva některé z restaurací a kaváren umocňuje kulturní zážitek požitkem z dobrého jídla a voňavé kávy.
Obecní dům je možné si prohlédnout i virtuálně.
Budete-li stát před touto jedinečnou secesní stavbou, všimnete si jistě skleněné barevné mozaiky nad vstupem. Lemována je citátem Svatopluka Čecha. Jeho aktuálnost posuďte sami: „Zdar tobě Praho! Vzdoruj času zlobě, jak odolalas věky bouřím všem!“
Naďa Landíková, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
