Krátce po poledni 4. srpna 1306 šestnáctiletý Václav III. odpočíval v děkanském domě olomouckého hradu. Poté vstal, zamířil ze dveří a kdosi ho třikrát bodl. Uváděno je, že vrah jej překvapil ještě na lůžku. Každopádně poslední král z rodu Přemyslovců umírá.
Smrt zastihla Václava v Olomouci, kde čekal na vojsko k tažení do Polska „umravnit“ Vladislava Piastovce, drobného Lokýtka, který se na jaře roku 1306 zmocnil Krakova. Kniha kapitulních statut a nekrologium olomoucké uvádí, že vrahem byl Durynk Konrád z Mühlhausenu, pán na hradě Bodenstein v Durynsku. Krátce po činu prý vyběhl z děkanského domu s krvavou dýkou v ruce a strážci jej ubili. Je však zmiňován ještě roku 1320, takže v Olomouci ubit asi nebyl. Podle kronikáře Otakara Štýrského byli vrahy dva čeští šlechtici, znám je Odelin z Wildensteinu, snad totožný s Holenem z Vlčnova. Královražda prý byla dílem spiknutí tuctu domácích šlechticů za osud Vítkovce Záviše z Falkenštejna popraveného Václavem II. Možná pomsty za jeho popravu nebo z obavy o majetky získané od Václava III. za bujarých pitek. Vraždu mohl objednat ale i římský král Albrecht I., toužící po připojení Českého království k habsburským državám, nebo papežská kurie v Uhrách, protěžující své neapolské spojence. Vražda nepochybně přišla vhod i Vladislavu Lokýtkovi. Václavův vrah či vrahové nebyli nikdy odhaleni. Jisté je, že s odchodem Václava III. odchází z dějin i první česká knížecí a královská dynastie z rodu Přemyslovců v mužské linii vládnoucí v Českých zemích asi od roku 872 více než 430 let. Starobylý rod na vrcholu své moci držel korunu českou, polskou i uherskou a říše sv. Václava sahala od Chebska po Sedmihradsko a Chorvatsko. Pro úplnost dodávám, že vedlejší levobočná opavská větev Přemyslovců vymřela po meči až 13. 11. 1521 smrtí Valentina Hrbatého v Ratiboři.
-lgs-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
