Hrdina francouzské i americké revoluce generál Gilbert du Motier, markýz de La Fayette, polský národní hrdina a revolucionář Hugo Kołłątaj či jeden z největších skladatelů všech dob Wolfgang Amadeus Mozart. Co všechno spojuje tyto velké evropské osobnosti? Pobyt v Olomouci.
V případě prvních dvou a mnoha dalších šlo o pobyt nedobrovolný, neboť zde byli coby vězni, v případě hudebního génia šlo naopak možná o záchranu života. Díky ochotě a odvaze tehdejšího kapitulního děkana Leopolda Podstatského z Prusinovic přestál malý Mozart bez úhony neštovice, na které se tehdy běžně umíralo. Mezi slavné vězně v olomoucké pevnosti patří francouzský generál a šlechtic Gilbert de La Fayette, který se tu dokonce pokusil o útěk. Byl však zadržen, ale kvůli protestům z Francie, Anglie a USA za tři měsíce propuštěn. O jeho svobodu usiloval i La Fayettův osobní přítel, tehdejší prezident USA George Washington. Dalším z významných vězňů byl polský kněz a politik Hugo Kołłątaj, rektor Krakovské univerzity a spoluautor první evropské demokratické ústavy z roku 1791. Velkou část zajatců tvořili francouzští vojáci, kteří se podíleli na válkách s koalicemi evropských mocností včetně habsburské monarchie. V roce 1800 bylo jen v Olomouci internováno více než 1 800 zajatců. Další byli vězněni v brněnském Špilberku či pevnostech Terezín a Josefov. Do dějin se také zapsal vězeň na Špilberku, francouzský poštmistr a pozdější poslanec Jean Baptiste Drouet, vzbouřenec proti králi Ludvíku XVI. V Brně se pokusil o odvážný útěk na padáku z prostěradla, a tak skončil v Olomouci. Mezi nejvýše postavené olomoucké zajatce patřil bezesporu francouzský ministr vojenství Pierre Riel, markýz de Beurnonville.
Alice Braborcová, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.