(140 let)
Já držím pohár ve své dlani. Je zpěněný a přetéká. Já držím pohár ve své dlani, jenž čeká na rty člověka. Autorem verše je básník, prozaik a ilustrátor s odporem k měšťáckému stylu života, představitel generace anarchistických buřičů František Gellner. Jeho bohémský život skončil v pouhých 33 letech.
Na svět přichází 19. června 1881 v Mladé Boleslavi. S otcem, židovským obchodníkem, cestuje po poutích jako kramář. Coby student gymnázia se pilně věnuje vydávání časopisu, profesorský sbor provokuje karikaturami jeho členů, čte nevhodné knihy a hlavně často navštěvuje hospody. Chvilku studuje ve Vídni techniku, přestože na střední škole propadal z matematiky. Zaměstnán bohémským životem nemá dost času ani na studia Báňské akademie v Příbrami. Následuje roční vojenská služba, „zpestřená“ osobním setkáním se šikanou. Pak zamířil do Mnichova, kde se pokoušel o studium malířství, a odtud se přesunul do Paříže. Vrátil se v roce 1911, aby pro Lidové noviny pracoval jako karikaturista a prozaik. V tvorbě čerpá ze svých životních zážitků, popisuje pocity marnosti, dokáže být syrový, až cynický. V prvním roce světové války trpí silným revmatismem. Přesto v srpnu 1914 rukuje do rakousko-uherské armády a je vyslán na haličskou frontu. Tady jeho stopa končí. Datum a místo úmrtí nejsou dodnes známy. Prohlášen za nezvěstného byl 13. září 1914. Já držím pohár ve své dlani, jenž čeká na rty člověka. Já držím pohár ve své dlani: své srdce, které přetéká.
Naďa Morávková, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
