O klasických píšťalových varhanách v Betlémské kapli přemýšlí České vysoké učení technické v Praze již od devadesátých let minulého století. V té době se ale nenašly potřebné finanční zdroje. V roce 2014 přišel Spolek absolventů a přátel ČVUT s návrhem uspořádat veřejnou sbírku. Varhany se již v kapli staví a do konce roku budou funkční.
Betlémskou kapli převzalo ČVUT v roce 1987. Od té doby se tu konají imatrikulace a promoce studentů, jmenování docentů, slavnostní akce i koncerty. Zahajují se zde vědecké konference a vzpomínkové bohoslužby. V roce 1993 byla aula vybavena elektronickými varhanami. O nutnosti vylepšit zázemí Betlémské kaple se vedla na ČVUT řada debat. Napříč akademickou obcí panovala shoda, že digitální varhany neposkytují dostatečně kvalitní hudební doprovod akademickým ceremoniím.
V roce 2014 byla vyhlášena veřejná sbírka „Píšťaly pro ČVUT“ k pořízení varhan do Betlémské kaple. Tváří sbírky se stala absolventka ČVUT Eva Jiřičná. V těchto dnech je na účtu sbírky bezmála 2 800 000 Kč. Ukončena bude v prosinci 2021 a do té doby je možné realizaci varhan finančně podpořit na účtu sbírky 2100626587 / 2010.
Před výběrem zhotovitele prošlo diskusí umístění varhan v akusticky i výtvarně nelehké prostoře Betlémské kaple. Eva Jiřičná navrhovala umístění varhan netradičně, do volného prostoru.
„Vedení ČVUT se nakonec přiklonilo k volbě umístění varhan také do volného prostoru, ale více vzadu, a to po levé straně z pohledu pódia stávajícího kůru. Praktickou zkouškou za použití přenosných píšťalových varhan bylo prokázáno, že z vybraného prostoru umístění varhan se zvuk šíří rovnoměrně v celé kmitočtové škále i stejně vydatně v celém prostoru kaple,“ říká Ing. Jiří Boháček, kvestor ČVUT.
V roce 2019 vyhlásilo ČVUT Veřejnou zakázku na zhotovitele varhan a rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček jmenoval členy komise pro posouzení zakázky. Komise vybrala varhanáře Vladimíra Šlajcha. Podle prof. Jaroslava Tůmy, renomovaného varhaníka a pedagoga AMU v Praze, zohlednil Šlajchův návrh nejen akustické vlastnosti kaple, ale i požadavky na přiměřené rozměry varhan.
„Shodou okolností je tento nástroj volnou variací na varhany, které Vladimír Šlajch postavil v 90. letech minulého století v kostele v Traunu u Lince,“ dodává prof. Jaroslav Tůma.
Cena varhan byla sjednána ve výši 8 834 000 Kč bez DPH a bude hrazena z několika finančních zdrojů. Z veřejné sbírky, od Nadace ČEZ (500 000 Kč) a z vlastních zdrojů ČVUT.
V těchto dnech probíhá v Betlémské kapli instalace varhan podle návrhu Vladimíra Šlajcha a dokončena by měla být do konce listopadu. Podle vyjádření Vladimíra Šlajcha jsou varhany pro Betlémskou kapli posledním velkým nástrojem jeho kariéry. Po jejich dokončení se bude věnovat již jen menším zakázkám a svým dalším zájmům.
„Přeji celému ČVUT radost z uskutečněného projektu a nástroji pak empatické a schopné varhaníky, kteří jej budou rozeznívat v běhu dalšího času,“ říká Vladimír Šlajch.
Varhany v Betlémské kapli jsou jednomanuálové píšťalové s 26 rejstříky se skříní ze smrkového dřeva. Budou vybaveny manuálem a pedálem. Některé manuálové rejstříky bude možné dělit na bas a diskant, což umožní realizovat při interpretaci varhanní literatury i slavnostních skladeb hymnického charakteru dostatečné množství barevných kombinací a zajistí podobnou plasticitu zvuku, jakou obvykle poskytují větší varhany dvoumanuálové, jejichž přiměřená varianta by ale pro Betlémskou kapli byla příliš velká, a to zejména vzhledem k daným prostorovým proporcím a možnostem umístění. Nástroje tohoto typu byly a dodnes jsou běžné v italských a španělských katedrálách. V Čechách půjde o naprosto raritní technické řešení. Z vrcholných uměleckých děl určených varhanám bude možné interpretovat velkou část varhanní literatury od skladeb ze 17. století až po díla současná. Ale také podstatný počet vrcholných opusů J. S. Bacha.
Na architektonickém řešení varhan a jejich umístění v interiéru se podílí odborná skupina pod autorským vedením prof. akad. arch. Mikuláše Hulce z Fakulty stavební ČVUT, Katedry architektury.
„Spolupráce na tak unikátním projektu, jakým stavba velkých varhan nepochybně je, byla pro všechny tvůrčí zážitek a zároveň i pocta. Varhany jsou pochopitelně autorským dílem Vladimíra Šlajcha, ten však vstřícně přijímal od dalších zúčastněných odborníků podněty, připomínky a názory, které nakonec spoluutvářely výslednou podobu i umístění nástroje v kapli,“ říká prof. Mikuláš Hulec.
ČVUT chce veřejnost upozornit na nové varhany v Betlémské kapli cyklem varhanních koncertů. „Pokud to aktuální epidemická situace dovolí, první skladba by zazněla na Vánočním koncertě ČVUT, kterou by zahrál profesor Tůma,“ uvedl kvestor ČVUT Ing. Jiří Boháček. Držme tedy palce ČVUT, Betlémské kapli, varhannímu unikátu i sami sobě, aby se vše povedlo.
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol.
Betlémská kaple je národní kulturní památkou a prvním kazatelským chrámem v Evropě. Založili ji roku 1391 pražští měšťané – kramář Jan Kříž a dvořan Hanuš z Mühlheimu. V zakládací listině z 24. 5. 1391 oba dárci výslovně ustanovili, že kaple má sloužit pro kázání v českém jazyce. Postavena byla v letech 1391–1394 a v letech 1402–1413 zde kázal mistr Jan Hus. Od počátku byla spojena s univerzitou.
-red-, zdroj: ČVUT; foto @ prof. Mikuláš Hulec; Vladimír Šlajch
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
