V roce 1990 byla otevřena soukromá a nezávislá instituce knihovna Libri prohibiti. Vznikla z potřeby zpřístupnit produkci československých exilových a samizdatových vydavatelů širší veřejnosti.
Základem knihovny se staly publikace vydávané v samizdatové Edici Popelnice Jiřího Gruntoráda, ke kterým postupně přibyly další knihy, časopisy a dokumenty. Finančně byla zpočátku podporována Čs. nadací Charty 77 a také nezištnou pomocí mnoha příznivců. První sídlo měla v Podskalské ulici, nyní přebývá na Senovážném náměstí v Praze 1. Knihovna je největší sbírkou zakázaných a exilových knih, časopisů a dalších materiálů v Česku. Vlastní unikátní dokumenty, které se podařilo zachránit před zkázou a nejsou dostupné nikde jinde v republice ani ve světě. Jiří Gruntorád, zakladatel a dosavadní ředitel knihovny, byl za svou činnost v minulém režimu vězněn a pronásledován. Vydávání exilové literatury, podpis Charty 77 a další tzv. „podvratná“ činnost ho dovedly až do valdického vězení.
Knihovna nejen shromažďuje produkci exilu i samizdatu, ale pořádá přednášky, výtvarné výstavy, promítání filmů nebo setkávání se zajímavými osobnostmi našeho kulturního života. Její archiv je využíván zájemci a institucemi doma i ze zahraničí, studenty a vědeckými pracovníky. Knihovní fondy tvoří přes 42 tisíc jednotek a přes 3500 titulů periodik. Písemné podklady jsou převáděny do elektronické podoby, v provozu je i audiovizuální oddělení. Knihovna má zásadní význam pro zlepšení informovanosti v mnoha oblastech – kromě literatury, také v historii, politologii, filozofii, sociologii, lidských právech a mezinárodních vztazích.
Kolekce samizdatových periodik knihovny Libri prohibiti byla v roce 2013 zařazena do programu UNESCO Paměť světa.
-red-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.