Rozhovor s Pavlem Šporclem, předním českým houslistou a bojovníkem za kulturu
V současnosti náš zřejmě nejpopulárnější umělec v oblasti klasické hudby je známý nejen díky své virtuózní hře a propagaci klasické hudby, ale také svými charitativními akcemi na podporu neziskových organizací a nadací.
Jak jste zvládl dobu, která kultuře, a zvlášť živé, vůbec nepřála?
Já jsem činorodý člověk, který nikdy nezahálí, v době uzávěry jsem pracoval, stejně jako jindy, na sto deset procent, možná i na víc. Jako jeden z prvních umělců jsem streamoval živě Koncerty z obýváku, které měly u posluchačů velký ohlas. Vždy jsem je vyzval, aby se slavnostně oblékli, jako kdyby šli na koncert, nalili si třeba sklenku vína a potěšili se společně se mnou krásnou hudbou. Chtěl jsem jim v té době těžké pro nás všechny přinést trochu radosti a ukázat, že na to nejsou sami.
Také jsem jako vůbec první umělec z oblasti klasické hudby odehrál „drive-in“ koncert v pražské tržnici. Lidé seděli v zaparkovaných autech a po každé skladbě houkali, svítili, pouštěli stěrače. Byla to nádhera.
S Vaškem Žmolíkem jsem napsal knihu Můj život (nejen) s houslemi, ve které jsem popsal celý svůj dosavadní život, nejen profesionální, ale pustil jsem čtenáře i hluboko do svého soukromí. Knihu považuji za jakýsi návod, jak dosáhnout svých snů, co je třeba pro to udělat, co obětovat, a myslím, že tím pádem není jen pro hudebníky, ale vlastně pro všechny. Byla to krásná práce.
A také jsem natočil nové album Paganiniana pro světové německé vydavatelství Hänssler Classic, se kterým v současné době objíždím česká města v rámci Paganiniana Tour 2021. Album má podtitul „Mount Everest houslového repertoáru“ a nahrál jsem na něj skutečně ty nejnáročnější skladby pro sólové housle. Hostem na turné je skvělý kytarista a skladatel Lukáš Sommer. Musím říct, že i když bylo velmi těžké turné v této stále nejisté době zorganizovat, diváci jsou nadšeni a já si to moc užívám!
Byl jste jeden z mála našich umělců, který se ozval ohledně dotací pro kulturu během pandemie. Máte dojem, že vaše aktivita měla smysl a reálný dopad na situaci?
Tyto veřejné aktivity pro mě byly velmi důležité. Ujasnil jsem si hodně věcí nejen ve svém životě, ale i to, že bych dokázal na taková celospolečenská témata debatovat, což není úplně jednoduché. Spousta věcí se mi podařila, rozpohyboval jsem ministerstva a naši kulturu, založil jsem Asociaci nezávislých umělců klasické hudby a jazzu. A ta bude mít i nadále za úkol aktivně podporovat osoby samostatně výdělečně činné, tedy OSVČ, a vůbec umělce, kteří dopadli během pandemie nejhůř. Já jsem si díky téhle práci uvědomil, kolik se toho v kultuře zanedbalo, kolik věcí chybí: třeba zákon o kultuře, není ani vypracován status umělce, nefungují systémy… Ukázalo se ostatně v celé naší zemi, jak spousta věcí nefunguje. A nemůže za to jenom současná vláda… Je hodně oblastí, na kterých by se mělo pracovat. Bylo by ideální, kdyby si to uvědomovala větší, převážná část společnosti, abychom na politiky tlačili. Společně. Aby to nebylo vnímáno tak, že si jenom pár muzikantů řeší něco svého. Potřebujeme, aby nastala celospolečenská debata.
Svými benefičními koncerty podporujete mnoho nadací a neziskových organizací. Je pro vás tato činnost stále jednou z priorit?
Samozřejmě, podporovat potřebné a lidi, kteří neměli tolik štěstí jako já, je přece nezbytné. Když mohu někomu přinést trochu světla a radosti tím, co umím nejlíp, tedy hudbou, vždy to rád udělám. Je pro mě velkou ctí spolupracovat třeba s nadací Českého rozhlasu Světluška, s Centrem Orion, které pomáhá handicapovaným, podporuji třeba i Srdce pro děti, Nadaci Adra, Kapku naděje, Naše dítě, Běh pro Paraple, Pomozte dětem, oblastní charitu Hodonín, Olivovu dětskou léčebnu a mnoho dalších. Nemám však potřebu to nějak medializovat, proto o této mé činnosti spousta lidí ani neví. Důležité pro mě je, že mohu pomoci.
Děkuji Vám za rozhovor a přeji v osobním a profesním životě hodně úspěchů.
Alice Braborcová, foto © František Renza
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
