V zákulisí divadla či v jeho baru se leckdy odehraje více dramat než na samotném jevišti. Své by o tom mohl vyprávět kulturní dům z Nového Strašecí, jehož útroby začne okupovat sovětský voják se stejnou vervou jako jeho druzi celou zemi.
Divadelníci si to ovšem nenechají líbit a okupantovi přichystají performance, která se však brzy vymkne kontrole. A právě tuto výchozí situaci, jež se zakládá na skutečné příhodě, si pro svůj filmový debut Okupace zvolil režisér Michal Nohejl. Zpočátku se tedy může zdát, že se film zařadí po boku snímků z předchozích let, které se vyrovnávají s historickou křivdou, avšak je tomu jen částečně. Tématem filmu je národní povaha a hrdinství, jež v naší kultuře zastupuje především lidová figurka českého Honzy a variace na něj. Tyto národní charaktery pak ve filmu ztvárňují Tomáš Jeřábek, Otakar Brousek ml., Martin Pechlát, Pavel Neškudla, Cyril Dobrý a Antonie Formanová. Ti v komorním příběhu spolu se sovětským „nepřítelem“ Alexejem Gorbunovem podávají velmi dobré výkony, třebaže mohou v divákovi budit rozporuplné pocity, zda již někde nejsou přeexponovaní či poddimenzovaní. Avšak o to více vylézají vlastnosti postav, za které se sice můžeme stydět, ale v české povaze jsou zkrátka hluboko zakořeněné. Také žánrově se snímek pohybuje na nejasně vytyčených hranách, které diváka mohou dráždit. Chvilku se film tváří jako černá komedie, poté jako komorní drama či historický mikrofilm. Do toho se o pozornost pere vizuální stránka filmu a hudba, kterou složili Hank J. Manchini a La Petite Sonja z kapely Kill the Dandies! Obě zmíněné složky jsou však perfektně provedené. Přes veškerý mišmaš se ale může zdát, že režisér Michal Nohejl a scenáristé Vojtěch Mašek a Marek Šindelka nabízí na první pohled jednoduchou, univerzální podívanou, kde je vše jasné a pointa některých fórků je předvídatelná. Jestliže divák odhlédne od prvních dojmů, tak má po cestě z kina o zábavu postaráno a má nad čím přemýšlet, protože tento snímek provokuje, případně i něčím irituje, ale hlavně vybízí k přemýšlení a k diskuzi o viděném. Film Okupace má totiž nějakou, třebaže i těžko definovatelnou, přidanou hodnotu, a proto také stojí za zhlédnutí.
Tereza Blažková, foto © Unit + Sofa
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
