(125 let)
Dvě světové války a dvě totality v minulém století předurčily osudy mnoha lidí. Karel Lukas se zařadil mezi ty, kteří se stali hrdiny.
Narodil se 16. února 1897 v Brníčku u Zábřehu na Moravě a po ukončení gymnázia (1915) chtěl studovat na učitelském ústavu.
Armáda ho však povolala, a tak se ocitl v rakouské uniformě na ruské frontě. Jako jeden z mnoha přeběhl, stal se součástí vojsk legií a byl přesunut do Francie. Po válce spojil svůj život s armádou a působil v mnoha funkcích v Praze, Hranicích, Košicích i jinde. Mimo jiné byl součástí štábu ředitelství opevňovacích prací našich pohraničních pevností. Po příchodu nacistů v březnu 1939 Lukas „ustoupil“ do Francie a odtud do Velké Británie. Účastnil se bojů u El Alameinu, v roce 1942 byl zraněn a později se podílel na přípravách pro vylodění na Sicílii. Díky svým zkušenostem byl koncem války ustanoven vojenským a leteckým atašé v USA a Kanadě. Po válce a návratu do Československa v hodnosti plukovníka generálního štábu působil jako velitel v Novém Jičíně. Rok 1948 znamenal zlom. Lukas musel do výslužby. Přátelé ho nabádali k emigraci, on ale zůstal. Zatčen byl v březnu 1949 a brutálně mučen. Bití obušky po celém těle, strhané nehty, nepřestávající chůze se zakrytýma očima vedly k jeho smrti dne 19. 5. 1949. Společenského uznání se dočkal až v srpnu 1990, kdy byl in memoriam povýšen do hodnosti generálmajora a následně vyznamenán Řádem M. R. Štefánika. Jeho vrazi zůstali nepotrestáni.
-liban-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
