Žižkov po heydrichiádě

24.04.2022 | 16:24
ate01_hlavni_vetsi.jpeg

Druhá heydrichiáda není jen časový úsek přípravy útoku, útok a pronásledování útočníků po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Do tohoto období významně zasahují následné nacistické represe na území Protektorátu Čechy a Morava.

Pro doplnění uvádím, že první heydrichiáda proběhla ihned po nástupu Heydricha do úřadu zastupujícího říšského protektora 27. 9. 1941. Úkolem bylo zničit sílící protinacistický odboj, a tak Heydrich ihned vyhlásil stanné právo, dal popravit mnoho vězněných členů odboje a stanné právo odvolal až 19. 1. 1942. Druhou heydrichiádu odstartovala smrt Heydricha 4. 6. 1942 na následky atentátu 27. 5. 1942, který provedli příslušníci naší armády ve Velké Británii – Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Již v den atentátu bylo vyhlášeno stanné právo, které trvalo do 3. 7. 1942. Popis průběhu, významu a důsledků atentátu ponechám oborníkům, ale vám, našim čtenářům, nabízím jako žižkovský patriot osudy několika lidí po atentátu se vztahem k Žižkovu.

Jan Zelenka, krycí jméno Hajský
(3. 3. 1895, Kamenný Újezd – 17. 6. 1942, Praha)
Působil jako učitel v Háji u Duchcova, kde byl zvolen starostou sokolské Krušnohorské župy Kukaňovy. Po německém záboru českého pohraničí v roce 1938 se s rodinou přestěhoval na Žižkov do Biskupcovy č. p. 1837/4. Učil na různých pražských školách, poté byl ustanoven řídícím učitelem 5. obecné školy chlapecké v Praze XIII – Vršovicích, Kodaňská 500/12. Jeho manželka a syn patřili k nejobětavějším spolupracovníkům parašutistů. Během zatýkací akce gestapa se kolem poledne 17. 6. 1942 Jan Zelenka otrávil kyanidem. Syn Milíč téhož dne navečer spáchal sebevraždu. Manželku Františku Němci zavraždili 24. 10. 1942 v Mauthausenu.

Marie Moravcová, rozená Krčilová
(25. 8. 1898, Praha­‑Žižkov – 17. 6. 1942, Praha)
Žižkovská rodačka, bytem Praha­‑Žižkov, Biskupcova č. p. 1745/7. Se svým mužem Aloisem a synem Vlastimilem se podílela na přímé kurýrní a zpravodajské činnosti. Po celou dobu pobytu parašutistů i po jejich odchodu do úkrytu v kostele Cyrila a Metoděje se o čs. vojáky starala. Když 16. 6. 1942 vtrhlo do bytu Moravcových gestapo, v nestřeženém okamžiku požila jed. Manžel Alois a syn Vlastimil Moravcovi byli zastřeleni 24. 10. 1942 v Mauthausenu.

Liboslava Fafková mladší (1922)
(12. 12. 1922, Praha – 24. 10. 1942, KT Mauthausen)
Bytem Praha 3 – Vinohrady, Kolínská č. p. 1718/11. Rodiče Petr a Liboslava se hlásili k církvi českobratrské evangelické s farním sídlem v Betlémské kapli v Praze na Žižkově, Prokopova 216/4. Liboslava mladší byla absolventkou tříroční odborné školy pro ženská povolání a jednoročního kurzu pro vychovatelky. Od února 1942 se stala úřednicí Ústředního svazu Masarykovy ligy proti tuberkulóze. Rodina Fafkových byla od příchodu parašutistů činná v rezistenci, patřila do okruhu osob kolem Jana Zelenky­‑Hajského. Ve svém bytě ukrývali Gabčíka a Kubiše. Petr Fafek zajistil úkryt čs. vojáků v kostele Cyrila a Metoděje. Fafkovi byli zatčeni 22. 6. 1942. Prošli obzvláště krutými výslechy a byli zavražděni 24. 10. 1942 v Mauthausenu.

Terezie Kaliberová, rozená Veselá (1901)
(29. 7. 1901, Radnice u Rokycan – 24. 10. 1942, KT Mauthausen)
Členka žižkovského Sokola, dobrovolná sestra Československého červeného kříže. Dobře se znala s rodinou Moravcových a Zelenkových. Se svým mužem JUDr. Josefem Kaliberem ubytovala v tehdejší Praze XI (dnes Praha 3), Žerotínova č. p. 1642/49, npor. Adolfa Opálku. Zapojila do pomoci další své přátele. Gestapem byla zatčena 26. 6. 1942. Stanným soudem byla v nepřítomnosti odsouzena k trestu smrti. 13. 10. 1942 ji deportovali do Malé pevnosti Terezín. 24. 10. 1942 byla zastřelena v Mauthausenu. Její manžel byl rovněž vyšetřován, ale z doposud nejasných důvodů byl propuštěn. Dožil se konce války.

JUDr. Leopold Lohniský
(19. 1. 1913, Hrotovice – 24. 10. 1942, KT Mauthausen)
Patřil mezi nejbližší spolupracovníky Františka Pecháčka, zemského velitele sokolské odbojové organizace JINDRA. Poprvé byl zatčen již 26. 6. 1941, avšak během eskorty se mu podařilo uprchnout. V ilegalitě vystupoval pod jménem Karel Dibelka a bydlel v podnájmu u Anny Mužíkové na Žižkově v Melanchthonově (Ostromečské) ulici. 1. 6. 1942 se mu opět podařilo za použití pistole uprchnout. Skryl se na Žižkově ve dvoře v Žerotínově ulici č. 6. Zde byl dopaden úderným komandem gestapa. To se mylně domnívalo, že se jedná o jednoho z útočníků na Heydricha. V Petschkově paláci – sídle hlavní úřadovny gestapa – byl proto mimořádně týrán. Spolu se svým bratrem Ladislavem byl zastřelen 24. 10. 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.

Závěrem si dovolím citát historika Jaroslava Čvančary: „Komunisté atentát na Heydricha nemohli vymazat, tak se alespoň snažili líčit ho jako nesmyslnou akci.“

Zdroj Jaroslav Čvančara, editoval Luděk Sládek, foto © archiv Jaroslava Čvančary


Jan Zelenka-Hajský v sokolském kroji, se svým psem Marie Moravcová, usmívající se Liboslava Fafková mladší Terezie Kaliberová a JUDr. Emanuel Vojáček Svobodník JUDr. Leo Lohniský



počet zhlédnutí: 157

tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku květen 2022

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Nyní na Google Play
Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.