(585 let)
Zřícenina hradu Sion u Chlístovic. Hrad nechal pravděpodobně v letech 1426–1427 postavit husitský hejtman Jan Roháč z Dubé. Po čtyřměsíčním obléhání roku 1437 byl Roháč zajat královskými pod velením Hynce Ptáčka z Pirkštejna. Poté byl hrad vypálen a přešel do vlastnictví římskoněmeckého císaře a českého krále Zikmunda Lucemburského.
Původně hrad zastával spíše funkci reprezentativního sídla, budování rozsáhlejšího opevnění započalo až v letech 1435–1437. Roháč byl nucen narychlo posílit obranu hradu po porážce husitů u Lipan (1434). Posádku tvořilo několik desítek mužů, doplněných uprchlíky z Hradce Králové, protože měšťané v březnu 1437 uzavřeli dohodu se Zikmundem. Jan Roháč se na Sion uchýlil po neúspěšné roli táborského vůdce na podzim 1435. Odtud vedl svou vlastní válku proti Zikmundovi, který proti němu v únoru 1437 nechal svolat zemskou hotovost. Vojsko vytáhlo k Sionu koncem dubna a hrad oblehlo v prvních květnových dnech. Bylo to hned poté, co oddíl Roháče přepadl karavanu z Uher a ukořistil králi mnoho volů a sudů s vínem. Vojsko zemské hotovosti složené z oddílů české šlechty i českých měst, jemuž velel hofmistr Hynce Ptáček z Pirkštejna, čtyři měsíce obléhalo Sion. Archeo-logický průzkum (1962–1965) prokázal, že obléhání bylo velmi vlažné. K bojovým akcím došlo až po příchodu posily z Uher, která vyrazila z Prahy 3. září. Po pádu byl Sion vypálen a sním i pět vesnic k němu náležejících. Neslavný osud čekal Jana Roháče z Dubé a spolu s ním zajaté jeho věrné.
Josef Grof, foto © Wikimedia Commons; Luděk Sládek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
