Dobrý den. Moc Vás zdravím. S radostí jsem zjistila, že jsem vyhrála cenu v soutěži cyklokvíz pro malé cyklisty ve speciálu Kam na výlet cyklospeciál. Chtěla bych se raději přeptat, jak bude výhra zaslána? Snad nemusím někam do redakce osobně?
S pozdravem Víšková Danuše
Dobrý den, paní Víšková, ohledně Vašeho dotazu, tohle měla být původně ta horší varianta ze dvou možných, jak už jste sama naznačila. Ale protože jsme „šikulové“ a neuvedli u soutěže vyzvednutí výhry v redakci, bude Vám zaslána poštou na Vaši poštovní adresu, kterou jste uvedla ve své odpovědi. Ale Zastavit se v redakci můžete, pokud budete chtít, budeme se těšit:)
Krásné odpoledne i vám pane Sládku. Moc děkuji za vaši odpověď a moc se těším na zaslanou výhru. Jistě se ráda někdy, až budu mít cestu, zastavím. Nyní bohužel tolik času nemám, neb dálkově studuji a finišuji bakalářskou práci. Už se těším, až bude celé studium za mnou a začneme zas trochu víc cestovat. S pozdravem Víšková D.
Dobrý den, výhra byla dnes odeslána na Vaši adresu. Držím palce s „bakalářkou“ i budoucí bakalářce.
Dobrý den, mockrát děkuji za zaslanou výhru – moc se těším. A moc děkuji za přání. Mějte se krásně. S pozdravem Víšková D.
Dobrý den, jako čtenář časopisu KAM po Česku Vás chci informovat, že jsem letos zprovoznil Museum bednářství Jaroslava Tománka. Je to o bednářské živnosti mého pradědy. Pěkný den, Ing. Pavel Tománek
Dobrý den, pane Tománku, předně se chci omluvit, že Vám odepisuji až teď, ale i tak je to neomluvitelné. Díval jsem se na Vaše webové stránky, projekt se mi jeví zajímavý, stejně jako jeho téma – bednářství. Pokud pro Vás můžeme něco udělat, neváhejte se mi ozvat. Ať se daří a jenom vše dobré…
Milí redaktoři a vážený pane Sládku. „Mílí čtenáři“ patří k tomu nej mezi úvodníky a děkuji za ně, a to svému krajanovi panu Sládkovi. Ozdobte prosím Váš už tak krásný časopis ještě taky příspěvkem o mém milém rodném Koldínu a jeho tvrzi. Těším se. Zdrávi došli! Eva Hlaváčková, Letohrad
Krásné pozdravení, doktorko, děkuji za lichotku, kterou si myslím nezasloužím. Pamatuji si, že doma v Přestavlkách mi nosívali čerti uhlí už od dětství. Ohledně někdejší tvrze, dnes zámečku v Koldíně, jsem se informoval, ale stále platí, že „Nyní je v soukromém vlastnictví a účelově využit“. Nebylo by moudré psát o něčem, kde nás nepustí dovnitř. Ale pokud máte jiný nápad, třeba z Letohradu, můžeme se domluvit.
Luděk Sládek, šéfredaktor
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
