Proč se to říká?

23.12.2022 | 18:23
11312641_DS.jpeg

Věděli jste, proč se to či ono říká? Kde se vzala nejrůznější přirovnání a další výrazy nejen v hovorové češtině? Zamýšlíme se nad tím, proč nebo kde? Možná pro vás máme v tomto novém seriálu na rok 2023 ty správné odpovědi.   

Když stojí něco 10 korun, říkáme, že to je za pětku. Proč „pětka“ označuje deset korun? Odpověď najdeme v historii rakousko-uherské peněžní reformy (1892). Do té doby se platilo zlatkami, které reforma nahradila korunami v poměru zlatka za dvě koruny. Tak měla desetikoruna hodnotu pěti zlatek a nám se slovo „pětka“ dochovalo dodnes.
Kdo je „švorc“, ten nemá ani „vindru“, je „plonk“, nemá ani „floka“ a může to stát za „zlámanou grešli“. Lidové označení švorc a plonk pochází z německého „schwarz sein“ a „blank sein“, doslova „být černý“, tedy „být holý“, přeneseně bez peněz. Vindra také pochází z německého „Wiener Heller“, tedy „vídeňský haléř“, grešle je zdrobnělinou českého „groše“ a flok bylo označení pro malou husitskou minci.
Kdo nečinně kouká, nic nedělá, „chytá lelky“. Lelek je pták prcek, co v noci loví hmyz. Pravda ale je, že lelek není synonymem nemakačenka, ale marné a zdlouhavé práce ptáčníka lapajícího na „lep“, což byla fuška. Odtud je i sednout někomu na lep.   
„Zajíce v pytli“ dnes koupíme nejčastěji na internetu, protože si nemůžeme ověřit, co kupujeme. Toto obrazné přirovnání bývalo kdysi doslovným. Zajíc v pytli se dal koupit kdysi na středověkém tržišti, kdy podvodník dal do pytle kočku.
„Mít něco za lubem“, co to bylo? Ve staročeštině byl lub dřevěný plát chránící mlecí kameny, kde zůstávalo vždy za tímto lubem trochu mouky, kterou mlynář nepřiznal.
Nejenom hovorovou češtinu, ale náš jazyk ovlivňuje televizi. Třeba díky seriálu Pekelně se soustřeď vzniklo „pexeso“ z počátečních písmen „Pekelně-se-soustřeď“. Stejně vzniklo úsloví „bez ztráty kytičky“, kdy jste v soutěži Desetkrát odpověz za každou špatnou odpověď ztratili jednu kytičku.
Dnes tolik oblíbené „OK“ se prý prvně objevilo v novinách Boston Morning Post 23. 3. 1839 jako zkratka výrazu „all correct“, tedy „vše v pořádku“. Editor nezveřejnil známé spojení ve správném tvaru s A a C na začátku slov, ale užil pro pobavení čtenářů písmen O-R-L K-O-R-R-E-C-T. Sousloví záhy zviditelnili newyorští demokraté k podpoře svého prezidentského kandidáta Martina Van Burena, jemuž se přezdívalo Starý Kinderhook, Old Kinderhook, tedy OK. Méně pravděpodobným se jeví vysvětlení, že pochází z řeckého Ola Kala („Vše je dobré“) a používat ho začali řečtí učitelé ve Spojených státech. Nebo že pochází od řeckých námořníků, kdy v přístavech kotvily lodě s nápisem O. K., že loď je již v pořádku. Za indiánský výmysl lze považovat výraz oke či okeh, používaný jako přitakání. Slovo prý použili misionáři v překladu Bible jako „tak to bylo“. Jiní tvrdí, že výraz přišel z Afriky se slovem waw-kay, což je souhlas. Ve vojenském slangu se OK používalo při návratu z bojových misí: zero killed (nula mrtvých či žádní mrtví). Protože se v angličtině do vysílačky nevyslovuje číslice nula jako zero, ale jako písmeno o (ou), v konečné fázi se proto pro rychlejší komunikaci používalo pro zero killed jen O killed anebo zkratka OK.

Luděk Sládek




počet zhlédnutí: 727

tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku leden - únor 2023

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.