Leden 1003 (1020 let)
S vojenskou pomocí Boleslava Chrabrého byl opět dosazen na trůn český kníže Boleslav III. Ten nařídil vyvraždění Vršovců včetně svého zetě z tohoto rodu. Následně vypuklo povstání a Boleslav Chrabrý povolal svého chráněnce do Polska, kde jej oslepil a uvěznil.

Leden 1378 (645 let)
Císař Karel IV. navštívil v Paříži francouzského krále Karla V. a jednal s ním o možném budoucím rozdělení Evropy. Podle uzavřené dohody se měla země Ludvíka I., krále polského a uherského, rozdělit mezi českého a francouzského panovníka. K Českému království mělo být připojeno Polsko.

Leden 1423 (600 let)
Jan Žižka z Trocnova se rozešel s táborským městským svazem a začal budovat ve východních Čechách nový Tábor, zvaný Menší Tábor, navazující na orebity vedené knězem Ambrožem z Hradce a opírající se o některá východočeská města (Čáslav, Jaroměř a Dvůr Králové).

4. 1. 1993 (30 let)
Na hranicích obou nových samostatných zemí (České republiky a Slovenské republiky) se začala provádět hraniční kontrola. Česká strana začala budovat kontrolní stanoviště již 2. 1. 1993. Slovenská strana začala s kontrolami 1. 2. 1993. Prvního půl roku se kontrolovalo jen zboží.

5. 1. 1923 (100 let)
Na ministra financí Aloise Rašína byl spáchán atentát mladým anarchokomunistou Josefem Šoupalem. Na následky postřelení do zad a boku zemřel 18. 2. 1923 v podolském sanatoriu v Praze. Šoupal byl jako mladistvý uvězněn na 18 let. Plánoval atentát i na K. Kramáře a J. Preisse.

6. 1. 1213 (810 let)
Setkání německého krále Fridricha II. a českého knížete Přemysla Otakara I. ve Frankfurtu nad Mohanem, jehož výsledkem byla tzv. přátelská smlouva, která určovala vztah obou panovníků. Přemysl dokázal mistrně využívat bojů v Říši. Za 15 let zvládl pětkrát změnit své postoje.

6. 1. 1318 (705 let)
Král Jan Lucemburský se svým vojskem vpadl na Moravu, obsadil Brno a odtud podnikal válečné výpravy proti povstalcům. Nakonec se však královo vojsko dostalo do obklíčení. Zástupcem krále na Moravě se stal olomoucký biskup Konrád. 1320 se moravským zemským hejtmanem stal Jindřich z Lipé.

12. 1. 1283 (740 let)
Pražský biskup Tobiáš vysvětil gotický farní kostel na Malé Straně v Praze. Jezuité později tento kostel přestavěli a v 18. století byl nahrazen monumentální novostavbou ve stylu iluzivního baroka římského typu, dnešním chrámem sv. Mikuláše od otce a syna Dientzenhoferů.

14. 1. 1813 (210 let)
Český básník a buditel Boleslav Jablonský se narodil v Kardašově Řečici († 27. 2. 1881), vlastním jménem Karel Tupý. Jeho dílo spadá do počátku českého romantismu, proslavil se hluboce procítěnými básněmi. Nejprve se věnoval milostné lyrice, později vlastenecké a didaktické poezii.

19. 1. 1993 (30 let)
Česká republika (a ke stejnému datu i Slovenská republika) byla přijata za 180. člena Organizace spojených národů, přičemž Československo bylo od 24. 10. 1945 jedním z 51 zakládajících členů OSN. OSN nahradila Společnost národů. K červnu 2022 měla OSN 193 členských států.

27. 1. 1918 (105 let)
Český astronom a polární badatel Antonín Mrkos se narodil 27. 1. 1918 ve Střemchoví († 29. 5. 1996). Byl objevitelem řady planetek a komet. Nejznámější objevená kometa je 45P/Honda­‑Mrkos­‑Pajdušáková. Jeho jméno nese i planetka 1832. Slovenská astronomka Pajdušáková byla jeho manželkou.

1343 (680 let) Pražský biskup
Arnošt z Pardubic, poslední biskup pražský jmenován v lednu 1343

1888 (135 let) Eduard Bass
* 1. 1. 1888
† 2. 10. 1946
český spisovatel a novinář, vlastním jménem Eduard Schmidt

1928 (95 let) Vlasta Fialová
* 20. 1. 1928
† 13. 1. 1998
česká herečka, známá filmovou rolí Divé Báry (1949), brněnská patriotka

1938 (85 let) Bohumil Němeček
* 2. 1. 1938
† 2. 5. 2010
český boxer, olympijský vítěz (zlato 1960 Řím) a mistr Evropy

1948 (75 let) František Václav Lobkowicz
* 5. 1. 1948
† 17. 2. 2022
český šlechtic a duchovní, první biskup ostravsko­‑opavské diecéze

1993 (30 let) Český prezident
26. 1. 1993
Václav Havel zvolen prvním českým prezidentem