(115 let)
Bohumila Sílová (20. srpna 1908) pocházela z rodiny majitele obuvnické dílny na Vinohradech Josefa Nováka a Antonie, rozené Lešové. Matka jí zemřela záhy, otec se znovu oženil, ale zemřel v roce 1914.
S nevlastní matkou se kvůli finančním potížím odstěhovaly k příbuzným do Těptína. Obecnou školu vychodila v Jílovém, od roku 1919 studovala měšťanskou školu v Praze, kde později dokončila studia školy obchodní (1923–1925). Po krátké etapě úřednice nastoupila v půjčovně knih pro děti v Ústřední knihovně Prahy. Na přelomu 20. a 30. let pracovala v nakladatelství Aventinum. Za komunistu a komunistického novináře Jiřího Sílu se provdala 16. 2. 1930 a sama vstoupila také do KSČ, ale manželství bylo v roce 1937 rozvedeno. Dcera Eva Kantůrková, narozená 11. 5. 1930, je také spisovatelka. V letech 1934–1935 redigovala s Jaroslavem Raimundem Vávrou časopis Zora. Do začátku války pracovala jako sekretářka nakladatelství Kmen. Poté se stala spisovatelkou z povolání, jen v několika poválečných letech vedla dětskou rubriku Rudého práva. Proslavila se příběhy černouška Pavího Očka. Napsala i dívčí romány, dvě budovatelské knihy a Vypravování o třech písmenkách (1933) s Juliem Fučíkem pod pseudonymem Jef a Besi. Mně osobně učarovaly na sebe navazující knihy Čertík Mičula (1933), o čertím klukovi, co utekl z pekla, Vodník Ivánek (1935) a Mičula na vandru (1938), s ilustracemi Artuše Scheinera. Bohumila Sílová zemřela 3. 11. 1957 v Praze.
Antonín Fridrich, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
